Konečně domů

Tak po třech, ano neuvěřitelných třech dnech jedu konečně domů z práce. Měl jsem směny do 22:15 kdy poslední vlak mi jede ve 22:13 to znamená že ho nemohu v žádném případě stihnout. Plánování směn které je shodou okolností ve stejné budově není schopno vytvářet směny tak aby dojíždějící mohli dojíždět když mají v systému info že dojíždí, prostě na hlavu jako celá firma. Takže jsem musel spát tam na křesle což není nic extra, ale na druhou stranu jsem měl nezvykle ráno spoustu času než mi začala směna, tak jeden den jsem se vydal do Chrudimi za deště lovit cache a tři hned skočili na můj účet díky C:GEO což je opravdu skvělá aplikace které se nemůže konkurovat ani nic od groundspeaku. Ale ještě že pršelo protože bylo v ulicích málo lidí, až na poslední kde se i za deště cucal mladý, pár takže ne jen že mě zdržovali ale musel jsem jim i závidět, nic méně při čekání jsem se tedy ještě vydal na zdejší náměstí do masny kde je i malé občerstvení se občerstvit ovarem který byl nic moc kořeněný ale pochutnal jsem si. Co mě zaujalo že i v masně zde byla WiFi což je podle mě opravdu pokrok. Po menším obídku jsem se tedy vypravil odlovit poslední cache a šel pracovat. Dnes jsem šel pro změnu na nákup do celkem vzdálené hypernovy ale vzhledem k tomu že jsem začínal v práci až za pět hodin tak jsem to vzal jako procházku. Při této cestě jsem si naštěstí uvědomil že tak hnusná práce mi ještě nedokázala zhnusit toto město a je i tak stále nádherné, tedy alespoň historické centrum a zdejší uličky, kde jsem si bohužel zavzpomínal na mé mladé léta kdy jsem zde studoval a zažíval v podstatě nejlepší rok mého života. Bohužel jen rok a stále toho lituji a i nadále budu. Když jsem šel nazpátek okolo Baraka baru tak jsem si vzpomněl že právě tady jsem se poprvé přiznal a zažil svůj částečný coming-out. Samozřejmě že jsem nepřiznal vše a nevím jestli to někdy taku někomu řeknu. Ale na rovinu je to těžké žít s tím vědět že je to příšernost podle mnohých zrůdnost ale prostě jsem takový bohužel. Nyní se tedy již vracím vlakem domů poslouchám zase gigiho (nic jiného zatím v androidu nemám) a říkám si že si do telefonu budu muset nahrát více věcí ať statistika na last.fm není tak jednotvárná :-)
Tak zatím děkuji za pozornost i když tento post byl naprosto o ničem ale při poslechu Toccando le nuvole se mi opravdu nechtělo koukat do té tmy za okénkem :-)