Můj První* stop dál než do sousedního města

Asi osud tomu tak chtěl že jsem chtěl a tak trochu musel (hold marketing Starbucks) do Vídně. K narozeninám jsem tam dostal nápoj zdarma a bylo mi líto si to nechat ujít. Jenže peněz nemám na rozdávání respektive nemám téměř žádné a můj kamarád který proste tak žije byl v Praze tak mne napadlo tvítnout návrh na stop. No a osud tomu chtěl že to prostě klaplo. Měl jsem jeden den volna takže skvělý nápad na jeho využití. Zhruba tak kolem desáté hodiny jsem jeli na Opatov a pak autobusem za okraj Prahy na benzínku na D1. Zde má Moody již své pevné místo .DSC08414

Místo opravdu asi dobré ale minimálně hodinu nám nikdo nechtěl zastavit a jelikož jsem neměl ranní kávu tak jsem dal návrh že si skočíme občerstvit do nedalekého McCafé a věřte že to mi po ránu opravdu bodlo. Po té co jsme se vrátili na spot již začalo vysvítat sluníčko a být konečně hezky a teplo. Na to nám zhruba do půl hodiny zastavil jeden týpek co jel ze školení v Praze domů a vzal by nás do Brna.

Nevím proč jsem se vždy bál stopování. Jestli to bylo ze strachu že se mi může něco stát nebo že si budu muset povídat :-D hold znáte mne nerad si prostě povídám natož s někým cizím když nemusím. Proto si vážím moodyho ještě více že i přes to že byl značně společensky vyřízen dokázal si s řidičem povídat po značnou vzdálenost.  Byl jsem zasvěcen do další vrstvy verbálního ovlivňování které jsem zatím nepotřeboval uplatňovat ale jak se zdá je to dobrá taktika. Řidič nás před Brnem pozval do KFC na svačinu (Pro mne to je spíše oběd :-D ) a já jako oplátku jsem mu poskytl mou zaměstnaneckou slevu což ho velice mile překvapilo. A bylo na čase již jsme měli všichni hlad. Po té nás již vyhodil před Brnem na dalším osvědčeném místě pro stop směr Vídeň. DSC08415

Zhruba tak za půl hodinky nám zastavili jistí manažeři z Německa, přesněji z Pirny kterou trochu také znám. Jeli z ní do Vídně na obchodní jednání. Tato jízda se mi velice líbila protože nebyla příliš náročná na komunikaci a prost suprovým autem po dálnici před Vídní to bylo super a líbilo se mi to. Dorazili jsme sem udělali pár fotek našich zvířátek DSC08423

a zaskočili na kafe do Starbucks. Jelikož jsem musel brzo do Prahy protože jsem měl následující den směnu tak jsem celkem pospíchali. Dopili tedy naše kávy a pokoušeli se dostat na Exit Spot na okraji Vídně. Trošičku náročnější a jelikož mě bolela hlava a bylo špatně takže to bylo ještě náročnější. Jaksi jsme se na chvilku ztratili než jsme přestoupili z tramvaje na U-Bahn a pak na tramvaj která nás měla dovézt až na konečnou. Prioritou bylo dostat se tam ještě za světla aby se lépe stopovalo. Snad by se to asi povedlo pokud by se nerozbila tramvaj tři stanice před konečnou a zablokovala tak trať. Museli jsme tedy pěšky a skončili trošičku blíže Vídni u obchodního centra Saturn. Samozřejmě že byla již tma. Zde jsem stopovali skoro dvě hodiny a do mé ranní směny zbývalo méně a méně času. DSC08444

Když už to přestalo bavit i Moodyho tak zvolil progresivní nátlakovou techniku za začal na řidiče svítit čelovkou. Ano efekt to mělo řidiči alespoň přibržďovali ale asi tak za dalších 20min nám zastavila jedna Polka co jela domů přes Ostravu (Tedy i Brno). V Brně jsem tedy vystoupil, respektive přestoupil na autobus do Prahy protože jsem se chtěl v klidu vyspat. Autobus i jízdenku jsem s přehledem stihl a vydal se vstříc Praze. Tam jsem dorazil v jednu hodinu ráno a jel jsem hned spát abych mohl za chvilku vstávat.

Výlet to byl nakonec super a užil jsem si ho i když moc krátký a moc rychlý že jsem nemohl moc fotit. A rád bych si to zopakoval i příště ale více.