Ohlédnutí za rokem 2014

Tak jako léta předešlá i nyní se pokusím veš zkratce shrnout události končícího roku. Přes všechny snahy jsem začátek roku oslavil sám a první den jsem šel do práce. Takže nyní mohu potvrdit Jak na Nový rok tak po celý rok je pravdivé, celý rok jsem pracoval a byl sám :-D . Oficiálně jsem se stal papírově bezdomovcem s adresou trvalého pobytu na městském úřadě. Na ubytovně kde jsem bydlel jsem se musel opět stěhovat a nebylo to naposledy v tomto roce. V druhém měsíci již po sněhu ani památky tak jsem párkrát (jednou) vytáhl kolečkové brusle a šel bruslit. Začal jsem taky zase normálně jezdit na kole V březnu jsem měl první svou směnu na kavárně na Pražském hradě a hned jsem si ji zde oblíbil. Bráchovi jsem koupil Samsung SII a po chvíli se ukázalo jaký je to shit tak jsem ho musel vrátit. Sobě jsem si koupil druhé kolo, nyní silniční. Asi do měsíce jsem ho zas prodal dál protože jsem zjistil že to není můj šálek kávy, nejen že bylo trochu větší než potřebuji ale i styl jízdy mi totálně nevyhovoval kdy musím více sledovat vozovku a terén kudy jedu než okolí. Šlo tedy pryč.  A taky jsem jel na letošní trošku větší výlet na kole do míst kde to neznám, konktrétně do Čelákovic a pěkně jsem si to užil i když to byl jen jeden den. V Dubnu jsem se vydal asi na první Pražský UrbEx to bývalých závodů ČKD o čemž jsem psal i zde na blogu.  Jel jsem se také podívat do Ostravy respektive jen projet RegioJetem a Leoxpressem nic více :-D . Koupil jsem si Kindle abych za měsíc zjistil že je kradený a blokovaný, tak jsem tam nahrál něco svého a daroval mámě. Sobě jsem si pak koupil úplně nový který jsem stejně ještě vyměnil protože jsem si kopil jinou verzi než jsem chtěl. Díky spolupráci SBUXUK a ČD jsem se projel s Pendolinem abych vyzkoušel nově nabízené produkty v Pendolinu. Vlakem jsem se také tento rok podíval poprvé do zahraničí a né naposled. Teď to bylo do Drážďan a zpět. Na kole jsem se dal zase na druhou stranu než naposled a to do Vraného nad Vltavou. Je to maličkost ale konečně se mi poštěstilo najít vhodnou velikost cyklistických bot za super cenu tak jsem si je koupil, další krok ovšem byl zajistit si SPD šlapky, to bylo nadlouho ale povedlo se také. Pořídil jsem si také nový telefon Huawei P6 místo iPhone který jsem musel  minulý rok prodat. A na konci měsíce jsem si dal směnu na Chodově. V dalším měsíce jsem do dostal podzemí letenského metronomu po památníku. Jarmark OnaDnes.cz byl zase v rámci Starbucks můj :-) byla to zase akce převeliká kde jsem pro Nadaci Terezy Maxové prodávali kávu. Takovédle akce mě vždy baví. Léto bylo již v plném proudu a já se oddával činnosti mě nejoblíbenější a to jízdě na kole třeba i do Kralup nad Vltavou zase jinudy něž jsem jel prvně prostě nádhera, potkal jsem se také s pár cyklisty se kterými jsem si popovídal prostě super výlety. Konec měsíce byl zase v rámci akce Starbucks můj, tentokrát na rnw 04/24 LKPR kde v rámci spolupráce s Letištěm Praha jsem zajišťovali kofeinový přísun pro pořadatele a návštěvníky dnů otevřených dveří pro obce přilehlé. V Červnu mě čekala opět směna na mé oblíbené cizí kavárně na Pražském Hradě a pak zase výletování na kole, jako první padl Cukrák. V rámci Pražské muzejní noci jsem se podíval do Muzea kávy a do Národního Technického muzea, super podívaná jako vždy :-) . Před nočními směnami jsem se oddával půlnoční jízdě na kole v okolí Prahy, je to naprosto něco jiného než ve dne, ten kdo nezkusí nepozná. Také se mi podařilo koupit naprosto nový stan Husky pro 3 osoby za neuvěřitelných 150Kč. Také jsem si konečně koupil svůj vysněný iPad mini 4G ale co je ještě hlavnější, první dovolená. Sice pár dní ale stálo to za to. Vlakem jsem s kolem dorazil do Ústí nad Labem a odtud pokračoval do Německa do Dresden a trochu i zpět. Zde jsem vyzkoušel svůj nový stan ale příště jsem si ho už nebral protože je zbytečně velký když jezdím sám :-( i když nazpátek jsem jel díky nepřízni počasí vlakem vůbec mi to nevadilo a tento výlet jsem si pěkně užil. V Červenci mě čekal ještě další cyklo výlet a ještě delší, i když jen na dva dny tak jsem se vydal na kole z České Třebové zpět do Prahy, cesta byla úžasná a luxusní. I když jsem do Prahy dojel časově dle očekávání tak skoro na pokraji sil ale přežil jsem a nabylo mne to na pár dalších dní. Ke konci měsíce jsem si pořídil svůj vysněný fotoaparát Sony NEX-5 a to že jsem ho dlouho smlouval o cenu mě ještě více potěšilo že jsem ho nakonec měl za cenu ještě nižší než jsem čekal :-) . Ovšem času nebylo nazbyt a já se poslední den měsíce vydal na další několikadenní výlet, tentokrát jsem měl celkem dvě noci na to dostat se na kole do Plzně a vyrazil jsem rovnou z práce abych první noc strávil kousek za Prahou. Výlet to byl super i když relativně do kopce, tak jsem si ho užíval co to šlo. První srpnové dny pokračovali cestou na kole do Plzně, už jsem byl tam a pěkně si to uži, nazpět jsem jel pendolinem a zjistil že se mi mé kolo nevejde do uchycovacího systému Pendolina. V půli měsíce jsem se vydal na první letošní výlet bez kola abych si užil byl samozřejmě vlakem. Do míst které miluji a to do pískovcových skal konkrétně do Broumovských stěn. I když jsem nedošel tak kam jsem chtěl náramně jsem si to užil i když mi byla zima a svůj výlet jsem ukončil dříve než jsem plánoval. Ale jen co skončil tento výlet v plánech a přípravách byl výlet další, velkolepější a v mnoha ohledech 1st time in my life. Vlakem na čaj do Starbucks v Dresden. Odtud pak na skoro 24 hodin do Berlina. Vlakem ICE do Haburku který jsem si hned oblíbil. Odsud potom motorovým vlakem ICE na loď která mne převezla po moři do Dánska a dál do Kodaně. Zde jsem spal dvě noci, první noc na hlavním nádraží a druhou na letišti. Na zpátek do Prahy jsem poprvé v životě letěl letadlem. Září bylo zase symbolem Starbucksu na letištní ploše. Nechal jsem si opravit zadní kolo, a že oprava to nebyla levná :-( Den na to mi někdo z kola ukradl sedlo i se sedlovkou, naštěstí zloděje se podařilo rychle dopadnout a měl jsem ji zpět. A opět zase práce tentokrát kávový catering na dalším jarmarku OnaDnes. Zbytek měsíce jsem jen jezdil na kratší výlety na kole a připravoval se na další dění V desátém měsíci jsem jse na začátku jako půlka Prahy šel podívat na den otevřených tunelů tedy Blanky a nově budovaných stanic metra linky A, hned na to jsem jel do práce takže celkem náročné ale stálo to za to. Ale hned 7méhe mě čekal další exklusivní výlet. Tentokrát autobusem DB IC Bus do německa do München kde jsem byl již hodně dávno. Jel jsem večer rovnou z práce abych tam byl brzo ráno a mohl si ho užít. Bylo to samozřejmě suprové a já si to perfektně užil a těšil co bude dál. Konečně jsem si koupil opět iPhone 5 který jsem kdysi musel prodat. Opět s více než půlkou Prahy jsem se šel podívat na letošní SignalFestival a všechny videomapingové instalace. Plně jsem začal využívat servisního programu Apple abych získal nové sluchátka a kabely k iPodu a iPhone V Listopadu jsem si nádherně užíval mlhavých dnů které miluji ovšem ne na kole :-) V Kavárnách jsme se již připravovali na vánoční nabídku a já akutně hledal nové bydlení které jsem nakonce našel. Ale celkem to byl na mé poměry až moc klidný měsíc, asi jsem si připravoval na Prosinec Který zaskočil celé střední Čechy svým ledovým královstvím a ochromil veškerou pozemní elektrickou dopravu. Na letišti jsem se fotili, absolvoval jsem firemní vánoční party a koupil zimní cyklistické oblečení tak snad budu jezdit. Ale nakonec jsem byl jen jednou. Protože čas se krátil a já byl vyslán na mou delší pracovní cestu na otevření nové kavárny v Brně. A to bylo pro mne excelentní. Super zážitky, super lidi a super přátelé se kterými jsem si užíval skoro každý den. Nakonec jsem tam byl až do štědrého dne a vůbec mi to nevadilo, spíše naopak, naplňovalo mne to energií která mi tak chyběla a já byl spokojen. S menší otočkou za rodinou 25.12 jsem tam byl až do 28 a pomáhal s chodem kavárny. Byly to pro mne snad nejlepší pracovní vánoce které jsem mohl jen zažít a moc si vážím toho že mi to firma umožnila. 2014-03-01 09.32.11-12014-03-19 18.10.012014-05-09 10.31.312014-05-24 09.46.312014-10-21 15.55.32DSC00598DSC00687DSC00800DSC01537DSC01768DSC01801DSC02169DSC02927DSC03040DSC03246DSC03369DSC03505DSC03511DSC03517DSC03842DSC03852DSC04077DSC04241DSC04665DSC04773DSC04899DSC05283DSC05572DSC05925P1070007P1070166P1070250P1070312P1080400P1080881P1090202P1090572P1100061P1100131P1100400P1100407P1100422P1100527P1110154P1110237P1110264P1110278P1120063P1120137P1120189P1120259P1120561P1120591

München

Opět volný den a konec dobrého počasí se již přibližuje. Na internetu jsem narazil na levné autobusové lístky do Mnichova a ještě k tomu DB Express busem se kterým jsem se chtěl svézt. Abych se přiznal ani si nepamatuji ze bych jel za hranice někdy autobusem i když je to tak oblíbené :-) koupil jsem si tedy lístky a těšil se na další výlet do neznáma. Vyjel jsem hned po práci abych tam navečer byl. Jízda autobusem byla celkem pohodě ale jelikož mne přes den bolela hlava tak jsem byl nadopovan práškama a kávou tak ze jsem nedokázal v autobuse usnout. Autobus nás vysadil na Hackerbrücke ZOB ( jak jsem zjistili je to Zentralen Omnibus Bahnhof ) kde se sjíždějí a odjíždějí dálkové linky autobusu, když jsem tedy viděl autobus z München do Milana tak jsem jen litoval ze nemám delší volno a peníze ( i když bych se do nej dostal i na černo :-) ) . ZOB je kousek od hlavního nádraží a cca ve 22:00 to byl ideální čas začít prozkoumávat, již jsem zde minimalne jednou byl ale vůbec si nepamatuji ze to tady vypadalo tak jako dnes, předci je to to skoro deset let co jsem zde byl :-) nejvíce mne zde zaujalo francouzské TGV které jsem již dlouho neviděl na vlastní kůži tak jsem si ho musel vyfotit :-) . Chtěl jsem spát na nadrazi tak jsem začal obhlížet kde by se dalo a mista i výtečného zde bylo spousta tak jsem se odebral do zdejšího Starbucks ze si něco koupím ale to byla chyba. Platba kartou neprošla i když jsem si před odjezdem tam přesunul peníze zkusil jsem to ještě jednou ale neslo to a jelikož jsem měl v kapse jen 1€ taky jsem musel trapně odejít, zkusil jsem bankomat vedle a ten mne také odmítl, připojil jse se tedy do bankovnictví a zjistil že má milovaná AirBank má odstavku systému a jaksi nás opomeli informovat ze do 5:00 nebudou fungovat ani karty :-) takže hladový a žíznivý jsem se vydal vstříc nočnímu Münchenu a prozkoumávat to co chci vidět i přes den. Nakonec asi o půlnoci mne zachránil zapomenutý double cheseburger s LKPR tak jsem si na starých hradbách vybavil plynový vařič a nad ohněm jsem si ho ohřál. Pomalu na mě konečně začínala přicházet únava tak jsem se vydal směr na nádraží s tím ze půjdu spát. Skoro mne už nebolela ani hlava takže cesta ubíhala rychle. Když jsem dorazil na nádraží tak jsem byl znepokojen ti ze mista kde jsem chtěl spát už byli zabraná jinými cestovateli a bezdomovci :-( jelikož jsem sebou nemel stan bylo to dnes horší hledat kde spát ale vzpomněl jsem si na Kodaň a řešení bylo na světe. Vybral jsem si nejvzdálenější nástupiště od budovy a poslední zastresenou cekarnicku kde jsem si Tedy rozdělal spaní. To bylo celkem suprovej pozorovat měsíc a pod jim odpočívající jednotku ICE. Usnul jsem celkem rychle a ráno se probudil trochu znepokojen protože u nástupiště kde jsem spal které vypadalo skoro jako servisní zasatvil osobni vlak a z nej začali vystupovat davy lidi. U druhé koleje také ale všichni dělali jako kdybych tam nebyl tak jsem si ještě pospal. Ranní kávu jsem si neudělal klasicky v konvičce ale zašel jsem jsi do starbucks který byl za rohem. Hlad jsem šel zahnat do McDonalds na své milované McToast které mají jen v Německu, dostal jsem i jeden navíc který jsem nedokázal ani cely sníst. Pak už jsem se vydal cestou kudy jsem šel v noci a užíval denního Mnichova plného turistů. Velice mne zaujal jeden podchod který měl i eskalatory tedy spíše nemel, byli na nich truhlíky s květinami :-). Pak jsem se vydal směr Anglicke zahrady kde jsem si na nějakém kopečku přeci jen uvařil mou kávu, trochu odpočíval a pal se vydal dal, navsivil jsem další starbucks ( potřeboval jsem mléko ) a pak rovnou do anglicke zahrady která se mi moc líbila. Cestou z ni jsem navsivil jaké si otevřené dveře kde jsem nechal žasnout. Hofbrunnwerk z 19.stol neboli jakási starověké přečerpávací stanice která pohání umělý potok v anglicke zahradě proste krásný kus ze století páry který ještě plně funguje. Pak už jsem se vydal okolo radnice kterou jsme si prohlédl zpět na nadrazi a pomalu odjížděl směr Praha.

Jinak veškeré fotky opět zde

2014-10-08 11.22.36-1DSC04226DSC04236DSC04272DSC04333DSC04334DSC04350DSC04384DSC04386DSC04399DSC04465DSC04484DSC04644

Berlin, Haburg and København in 4 days by Train, Boat and Plane

Z nároku na dovolenou mi zbývá ještě více jak dva týdny a já hledal způsob jak alespoň něco z něj utratit i když nerad protože jsem si dovolenou vždy nechával proplácet a nyní to nejde a ještě k tomu budu mít ve mzdě méně peněz. Nicméně dva dny dovolené jsem si naplánoval mezi dva dny volna takže celé čtyři dny volna. Bylo mi jasné že musím někam na výlet a někam za hranice jinak by to nebyla dovolená že, nejlépe i k moři, nejlépe i vlakem a nejlépe i letadlem kterém jsem ještě nikdy neletěl a to již nějakou dobu pracuji na mezinarodnim letišti. Shodou náhod se mi naskytl i cíl. Jedna má spolužačka otevírala novou kavárnu Starbucks v Kodani a jak bych se na to mohl mrknout a hlavně ji opět vidět, i když ji vídám občas u nás tak jen na krátkou chvíli. Cíl byl jasnej Kodaň. Začal jsem přemýšlet jak se tam dostat a to jsem jen tušil kde to asi je. První co mne napadlo bylo se zeptat u nás na letišti ve SA za kolik to mají protože jsem zahledl v metru reklamu na levne letenky. No Poradili mi a celkem dobře. Prý jedna letenka vyjde na cca 1900Kč jen bych si ještě musel připlatit zavazadlo a to je dalších 500Kč ale dostal jsem radu, prozradila mi letckou společnost od ktere to bylo a když si tou koupim přimo u nich budu to mit bez jejich přirážky 500Kč tak super tam si to koupim za 1900Kč i se zavazadlem :-D jenže plánování to bylo jen v půlce. Nechtělo se mi letět letadlem tam a letadlem zpět. Ten kdo mne zná tak ví že u mne je cesta cíl tak jsem si nejdříve rezervoval letenku z Kodaně do Prahy s Norwegian airlines a hledal jak se dostat tam. Mrkal jsem nejdřive na autobusuy Student Agency i Eurolines ale přímá linka autobusem mne nějak nezaujala ale co se mi hooodně líbilo byla akční nabídka na cd.cz na vlakovou jízdenku. Jízdenka za téměr stejnou cenu jako letenka? Vlakme? s přestupem v Berlině? No super tak jdu do toho. Plán se trochu tvořil jen se mi při studování jízdního řádu nelíbilo že v Berlině budu mít na přestup jen 10min. I když je přestup na vlak ICE tak za 10min neuvidím nic z nádraží natož z Berlina. Začal jsem tedy kalkulovat jak to pro mne zpříjemnit. Bohužel jsem nikde nenašel bližší informace o mezinárodních jízdenkách které jsem si chtěl koupit. Informace jsem na koncec získal až v Berlíně ale k tomu později. Na vlak jsem si připlatil 500Kč a koupil jízdenky dvě. První jen Praha Berlin a druhou následující den Praha Kodaň. Byl u nich společný ranní vlak takže po příjezdu do Berlína bych měl 24hodin na přestup a to už je slušné. Jízdenky jsem tedy koupil a v práci vytiskl. Bohužel příliš příprav jsem tomu nevěnoval snad jediné přípravy byli že jsem si stáhl offline mapy Německa a Dánska a zabalil batoh. Ten jsem si ovšem balil jinak než jsem zvyklý a to bez stanu který jsem stahal vždy sebou. Hlavně kvůli váze do letadla která byla omezena na 20Kg tak jsem šetřil věcmi. Jak se ukázalo pár jsem jich ani nepotřeboval . Ale poeďme tedy

Vstával jsem ráno jako na normální ranní směnu i když jsem veděl že vyjedu trochu později. Udělal jsem si ranní kávu, pořádnou snídani a zabalil poslední kusy věcí. Venku se pomalu začalo rozednívat a byla trošičku mlha takže idelaní počasí které miluji :-) v 6hodin jsem dorazil na hlavní vlakové nádraží v Praze a hledal na tabulích můj vlak EC178 který měl být přistaven až na 6tém nástupišti :-( no co nachodím toho ještě více tak jsem šel ještě koupit nějaké pití a ještě nějaké jídlo. Můj vlak tažen Děčínskou lokomotivou 371 odjel s trošičku menším zpoždění ale trochu mě to utvrzovalo že mít i 5min zpoždění tak bych přestup o několik set kilometrů dále nestihl. Cesta ubíhala celkem rychle v místech kde to znám. Do Ústí nad Labem jesm jezdíval pracovně i několikrát denně. Do Dresden jsem jel i na kole tak cestu znám. Kupodivu tam vlak dorazil na čas a já akčně realizoval plán který se mi v hlavě zrodil. V Dresden hbf. čekáme 14min a pod naší kolejí kam přijedeme (ano vím kam přijedeme výhoda DB) je Starbucks tak jsem nechal věci v coupé vzall si příruční tašku s foťákem iPadem a Nemeckou Starbucks kartou a šel. Objednal jsem si zde jako vždy můj oblíbený EarlGrey Tea Latte without water with 3p of Vanilla made from whole fat milk, trochu pokecal s baristama kteří zde jsou vždy příjemní a rádi si povídají a šel jsem k vlaku. Ještě jsem si šel vyfotit Německou lokomotivu která nás potáhne až do Berlina a usadil se na své místo. Nyní již začínala cesta úplně nová a dlouhá. Obačs jsem i spal počasí bylo nic moc a my jeli pomaleji než v česku :-( cca 100Km před Berlinem se již začalo dělat hezky a my se napojili po chvilce čekání na ICE kterej nás předjel na koridor a již jsme si to frčeli směr Berlin. Do Berlina jsem dorazil na minutu přesně v 11:14 a cvičně jsem šel k vlaku na který jsem měl přestupovat do Kodaně. Během 10 minutového přestupu na mě doléhala krása zdejšího nádraží když mne šipky vedly od úplně spodní koleje ke koleji úplně nahoře. Mají zde totiž “dvě” patra kolejí mezi kterými jsou ještě patra s obchody a nádražním servisem. Vše v železo betonovém provedení proplétaném sklem a denním světlem. Prostě nádhera a já dorazil na horní kolejové patro kde nebyl přistaven vlak na který jsem měl přestupovat. Takže bych to stihl. Po chvilce čekání již přijížděl vlak ICE ale něco bylo jinak. Na předu nebylo logo DB a vůbec on neměl ani sběrače. K mému překvapení jsem zjistil že z Berlina do Kodaně jezdí speciální motorová jednotka ICE o které jsem před lety četl na internetu že opravdu existuje. Ano existuje a nadšeně jsem se se usmíval s pocitem že Němci dokázali to co Italové se svým ATR410 nedokázali. Udělat luxusní motorovou jednotku (ATR410 je bohužel jen třívozový prototyp motorového Pendolina trochu podobnému tomu našemu). Po odjezdu vlaku jsem se vydal prozkoumávat nádraží a začal jsem svých 24hodin v Berlině. První věc ke které jsem se rozhodl byla využít zdejší uschovy a za 4Eur (6euro stojí velká) smrsknout můj velký batoh do malé skřínky. Povedlo se a já si vazal jen malý batoh s nejnutnějšími věcmi (jak se ukázalo bylo by dobré si tam dát i samonafukovací karimatku).O Berlinu jsem toho moc neveděl. Jediné co mě zde zajímalo bylo hlavně právě ono nádraží a pak ještě opuštěný zábavní park kam jsem se nakonec nevydal. Ale jeden cíl jsem měl v hlavě jasnej. Podívat se do co nejvíce kaváren Starbucks v Berlině a zjistit jak vypadají. K tomu jsem využil mapku se Starbucks na nádraží a vydal se na cestu. Samozřejmě že špatným směrem protože jsem nepoužil mapu ale po malé procházce jsem se zaměřil bez mapy na jasný cíl a to Berlinskou vysílací věž která je vidět snad od všech stran. Jak jsem si vzpomněl tu jsem znal z nějakých fotek a a těch věcí co jsem znal postupně přibývalo. Jediné co jsem měl ovšem v hlave a to doslova byla písnička Summer in Berlin od Aplhaville :-) asi budu cestovat podle písniček :-) . K věži jsem nakonec dorazil a tam jsem se již začal orientovat podle mapy. Trochu jsem se ještě prošel a vyrazil směr nejbližší Alexander Platz. cestou zněj sem si to naplánoval na Potsdamer Platz ani nevím proč, asi že na mapě to vypadalo hezky. Když jsem tam dorazil byl jsem mile překvapen. Zde je totiž Sony Center a v něm Starbucks co jsem si pamatoval z internetu. Je zde asi nejnovější a hlavně asi nejhezčí z celého Berlina. Ovšem já plánoval co dál času ještě hodně tak když jsem se tu procházel brnknul mne do hlavy další nápad. I když jsem chtěl jít k nedaleké Brandenburské bráně cíl se změnil a já šel k původním zbytkům Berlínské zdi. Od tud jsem se vydal zpět na náměstí 18tého března a Pařížské náměstí. Odtud jsem to vzal skrz Tiergarten až k vyhlídkové věži v centru parku. Odtud jsem to vzal okolo zoologické zahrady do zdejší oblasti kde měli být dokonce dva Starbucksy. Bohužel jsem tam dorazil až o pul deváté večer takže zavíraly. Udělal jsem pár fotek a šel. Potal jsem také originál Berlinský Apple store. Chvíli jsem se zde poflakoval a hledal něco k jídlu. Nakonec jsem si dal nějaké nudle které byly nic moc. jelikož už jsem byl trochu unaven tak se mi nechtělo jít pěšky na HBF tak jsem so odvážil a jel zdejší S-Bahn (odvážil bez lístku :-) ) Tam jsem dorazil před jedenáctou večer. Šel jsem tedy fotit ještě noční nádraží protože noční fotky jsou vždy hezčí :-). Před půlnocí jsem si dal ještě v mekáči minivečeři a šel hledat místo kde si lehnout. Jelikož jsem si nevzal karimatku bylo to složitější. Nejdříve jsem skoušel zdejší naprosto zapadlou miničekárnu ale tam se to fakt nedalo. Nakonec jsem našel super a dokonce vytopené místo nad parkovacím domem kde nevede žádná cesta jen schody do technického zázemí takže tam ani nikdo nechodí. nevadilo že jsem tedy neměl karimatku a natáhl se zde. pod hlavu si dal tašku a bylo to. Cca ve dvě šel tudy jen sekurtiták který se na mne jen podíval, jelikož jsem spal jen tak napůl tak jsem mu jen řekl že čekám na vlak který mi jede až ráno on se jen usmál, kývnul hlavou a odešel. Prostě milé asi jsem nevypadal jako běžný bezdomovec. Ve 4:30 mne ovšem vzbudil aby mi neujel vlak. Milé ale asi jsem mu neřekl že mi vlak jede až o půl dvanácté. Nicméně už jsem to nezalomil tak jsem šel se procházet po nádraží když mne na odjezdové tabuli zaujal vlak ICE1518 s odjezdem v 5:53 do Hamburgu. Přes Hamburg bych měl původně jet. Tak jsem našel otevřené informace DB a zjišťoval jestli s ním mohu jet se svou jízdenkou bez příplatku a tam přestoupit na vlak na který mám jízdenku. Prý že ano. Což mne potěšilo a díky tomu jsem dokonce zjistil že jsem si nemusel kupovat jízdenku do Berlina protože obě jízdenky platí dva dny a mimo přeshraniční vlak z výchozí země mohu použít jakýkoliv vlak v trase a v platnosti jízdenky. Plán byl tedy přetvořen a já si šel vyzvednout svůj batoh a udělat si ranní kávu před nádražím. Nebyla by to návštěva Německa kdybych se nesvezl plnou rychlostí v originálním elektrickém InterCityExpress že :-D . Tedy v rychlosti kolem 200Km/h i více jsem pozoroval probouzející-se Německo a vycházející nový den. Do Hamburgu jsem dorazil za necelé dvě hodiny prostě paráda. A vydal se prozkoumávat Hamburg. Nejdříve jsme začal prozkoumávat nádraží které se mi líbilo hlavně díky kovové konstrukci. Zde jsem zašel do McDonnalds na snídani kde jsem objevil skvělé McToast které mají jen v Německu. Ty jsem si dal i o kousek dál v centru protože jsou jen za 1eur a jsou výborné :-) . Pak už jsem začal obrážet Hamburg který se mi moc líbil hlavně zdejší metro které vypadá jako v americe (ne že bych tam někdy byl ) prostě super. Metrem jsem se svezl pár zastávek zpět na hlavní nádraží kde jsem chytil vlak do Altony kde jsem navštívil Starbucks kde jsem si i skvěle popovídal, je tam na nádraží strašně malinkej že nemaj ani kancelář a tu mají hned na lobby :-D . Došel jsem zpět na nádraží kde jsem si dal kebap který byl nic moc ale nechal jsem si i na cestu abych mohl jíst ve vlaku. Pak už nastoupit do mírně zpožděného motorového ICE směr Kodaň a nechat se unášet mimo pevninský kontinent. Když jsem dorazily do Puttgarden tak jsem si jen vzpomněl na videa z internetu jak se vlak naloďuje do lodě a v tom mžiku jsme tam byli i my. hned vedle kamionu na vlastní plovoucí koleji :-) . Vlak připojily na externí zdroj napájení a nás vyhnali z nej aby vlak po dobu plavby zamknuli. Hned jsem ho šel fotit a nebyl jsem jediný. Hned jsem udělal i pár fotek spolucestujícím a naopak i oni mě prostě super. Pak jsem šel prozkoumávat loď. Aby se rozumělo nikdy jsem nebyl na lodi co pluje po moři takže mé další 1st time. Prolezl jsem vše co se dalo od spoda nahoru a několikrát i ze shora dolu. udělal pár fotek a už jsem skoro byli v přístavu. Vítejte v Dánsku. Celkem rychle ubíhala cesta a já byl za chvilinku v Kodani. První co jsem si šel vyfotit byl Švédský vlak X2000 který se mi moc nelíbil. Takový chladný, strohý a konzervativní design prostě typické Švédsko. Pak jsem šel prozkoumávat nádraží které opravdu je jako Pražské Masarykovo jen větší,, nic moc. Ve zdejším Starbucks jsem si dal čaj který v Praze stojí 65Kč tak jsem za něj zaplatil skoro 170Kč od arogantní nepříjemné baristky. Vyrazil jsem tedy do centra prozkoumávat Kodaň. Nějak mě neuchvátila tak jsem se po ní až do noci toulal a kolem jedenácté večer jsem dojel na černo zdejší MHD na nádraží a začal hledat místo kde přespat. V tom jsem našel odstrčené nástupiště které je přístupné jen z mostu a žádné vlaky tam skoro nejezdí. Na jeho konci v zastřešené budce jsem rozbalil karimatku a spacák a kolem jedné šel spát¨.

Ráno jsem vstal až v 6 hodin což je super. Začínám milovat ranní probouzení vedle odjíždějících vlaků aniž bych musel vylézt z postele (spacáku ) :-D . Po chvilce probouzení jsem si začal dělat ranní kávu a vypíjet na nástupišti. prostě super. Hned jak jsem dopil se sbalil a vyfotil ještě odjíždějící ICE do Berlina a vydal se na cestu. Nejdříve sehnat něco ke snídani snad i k obědu což se mi podařilo a vydal jsem se pomalu na letiště. Jelikož mi to má letět až zítra ráno mám čas tak jsem šel na letiště pěšky abych se podíval ještě po Kodani. Nejvíce se mi líbili zdejší mola a nábřeží. Poprvé v životě jsem na vlastní oči také viděl sklápěcí most který přetne hlavní silnici s hustým provozem aby si pod ním mohl v klidu proplout plachetnička a pak dopravu obnovit jako by nic. Cestu Kodaní jsem šel jakým si podchodem asi pod nádražím tak jsem si řekl mrknu se na nástupiště co tu jezdí. A hle ono je to zdejší metro které je řízené automaticky bez strojvedoucího a na jeho místě jsou jen cestující prostě super. Shodou náhod jsem na zemi našel lístek časovej který měl ještě platnost a pokud jsem ho se svou znalostí Ďánštiny přečetl správně opravňoval mne k jízdě až na letiště. Tak jsem si řekl svezu  se a budu mít více času na prozkoumávání letiětště. Jízda automatickým metrem byla suprová a skončila až na letišti na Terminalu 2 který je jako stavěn přímo pro metro od kterého se rozvíjí celý terminál. Začal jsem tedy prozkoumávat celé letiště. Šel jsem se podívat také k moři ať ho trochu vidím a zde jsem se stavil do McDonnalds na jídlo, dal jsem si happy meal který je větší než u nás a za příjemnou cenu.  Pak pár fotek v přístavišti a jelikož se pomalu začalo zatahovat vrátil jsem se na letiště. Vydal jsem se na dlouhou cestu na Terminal 1 který není s terminály 2 a 3 propojen veřejným prostorem. Je určen jen pro vnitrostátní lety a lety do Norských zemí. Celkem malinký tak jsem se vydal zpět a zastihl mne déšť, schoval se pod stříšku a začal vařit mou poslední kávu zde. Vrátil se zpět na letiště a v 19:50 jsem provedl self-chceckin což je mnoho hodin před odletem mého letadla. Zde jsem začínal pozorovat rozdíly mezi mým domácím letištěm a zdejším hlavně ve způsobu práce a myslím si že je to zde mnohem lepší. Pak jsem si zašel ještě na záchod se trochu zkultivovat a za rohem si přendat věci z tašky do batohu a vybrat co sebou do letadla a transitního prostoru a co do zavazadla. Jelikož sebou nemohu mít například můj příbor který sebou vždy nosím a podobně bylo to zajímavé ale nakonec jsem to vytřídil a to příručního batohu vzal jen to nejdůležitější. Připravil se také na bezpečností prohlídku aby bylo vše hladké a šel odhodit batoh k odbavení. Ano stále více jak 6hodin před odletem to je možné :-D Pak se šel najíst do BurgerKingu a našel jsem zde fajn klidné místečko se zásuvkou a wifi tak jsem mohl se nabíjet a surfovat na intenetu. Ve 23:30 jsem šel již na bezpečnostní kontrolu do transitu která probíhala rychle a skoro bez problému jen moji příruční tašku mi rentgen na poprvé nevzal. Když jsem byl požádán o vyndání elektroniky tak se bezpečák celkem divil (Foťák velký, Foťák malý, ipod touch, ipod nano, mobil 1, mobil 2)  ale druhej scan prošlel v pořádku a já se objevil v Transitu. Vypadá to zde skoro tak jak se má přestavovat naše letiště, hned po kontrole se vstoupí do obchodu a pak až k branám. Neveřejný prostor je zde mnohonásobně větší než veřejný  ani jsem ho nestihl celý projít, je zde i dvakrát Starbucks. Po krátké prohlídce jsem šel na chvilinku spát. Ráno jsem se probudil kolem šesté hodiny abych se podíval ještě do otevřených obchodů. Když jsem se skoro v čas otevření brány dostavil do čekárny byla již plná. Otevřel jsem si tedy plechovku s kávou Starbucks a postavil se jako druhý ke stolečku kontroly. To se ukázalo jako dobrá volba. Za chvilinku otevřeli boarding a já byl jako druhý v prázdném letadle které se za chvilinku naplnilo. Vedle mne si sedli dva indové. Celkem jsem měl i strach. Ten vedle mne byl naprosto nervozní, klepal nohou ani se nepodíval z okénka, prostě terrorista jako vyšitý. My jsem se zašali pohybovat po pojezdové ploše směrem k runway na odlet, celkem to házelo že jsem se divil že to křídlo vedle kterého sedím neupadlo jak se kývalo. Jeli jsme cca 40Km za hodinu no a jelikož to byl můj první let tak jsem jesm ani netušil co bude dál. Když se odlétá z Prahy tak se ještě většinou před vzletem čeká na volnou dráhu. Zde ne, z normální jízdy bez jakéhokoliv upozornění jsem začali příliš akcelerovat a stoupat výše. Prostě super zážitek. Ještě chvíli jsem viděl pevninu, kousek moře a pak jsem vystoupali až nad mraky které začali být hezké až nad Českem. Začali jsme klesat a já viděl opět pevninu. A hle tu pevninu začínám poznávat , Tamhle je Vltava a tamhle jezdím na kole :-)  a chátrající neotevřené obchodní centrum u letiště už jsem doma :-) . lehce jsem přistáli a pojezd po Pražském letišti byl mnohem příjemnější. Přistáli jsem k terminalu  kde jsem v neveřejné části nikdy nebyl tak místo abych si šel vyzvednout batoh šel jsem prozkoumávat mé letiště. Ještě jsem si vyfotil letadlo které mne přivezlo na odletu zpět a šel jsem si pro batoh. Kdybych si vzal cizí nikomu to vadit nebude, nikdo nekontroloval zda-li je to můj či ne což mne tak trochu děsí protože ten můj byl opřen vedle pásu jako nevyzvednutý ale nikdo se o to nestaral. Hned jsem skočil do práce na kafe kde jsem byl skoro donucen vzít směnu večer, takže rychle domů najíst se a hned na noční místo volna :-).

Výběr fotek najdete níže a více jak 800 fotek zde 

DSC02130DSC02144DSC02145DSC02148DSC02149DSC02150DSC02154DSC02162DSC02183DSC02193DSC02234DSC02337DSC02387DSC02435DSC02490DSC02498DSC02505DSC02508DSC02535DSC02589DSC02614DSC02615DSC02636DSC02646DSC02685DSC02770DSC02792DSC02800DSC02806DSC02827DSC02911DSC02926DSC02989DSC02994DSC02995DSC03003DSC03040DSC03046DSC03052DSC03112DSC03126DSC03143DSC03145DSC03147DSC03171DSC03206DSC03229DSC03236DSC03304DSC03321DSC03325DSC03328DSC03350DSC03369DSC03382DSC03384DSC03400DSC03429DSC03446DSC03454DSC03459

Broumovské stěny

Už dlouhou dobu jsem toužil opět navštívit Broumovské Stěny v podstatě od doby co jsem zde byl jako malý na skautském táboře v Božanově a jen malá hrstka z nás se odvážila jít nocovat nahoru do “kopců” a pozorovat východ slunce nad Broumovskem z vyhlídky. Pro mne to byl jeden z mnoha nezapomenutelných zážitků z dob skautingu který jsem tak miloval ale to je kapitola sama o sobě.

Nějak se tomu poštěstilo že jsem měl dva dny volna a svůj sen jsem si mohl splnit- Bohužel jsem tak trochu podcenil přípravu ale to o pár řádků níže. DSC01463Jel jsem vlakem a to Přes Hradec Králové kde jsem si na nádraží poprvé vyzkoušel můj nový plynový vařič v terénu který mi doporučoval kolega v práci a udělal si ranní kávu. DSC01471Dál jsem pokračoval již směrem mým neznámým kde jsem snad skoro nikdy nebyl a to do Starkoče o které jsem slyšel jen z nádražního rozhlasu :-) kde jsem přesedal na NAD který nás dovezla až do Náchoda, zde jsem se moc procházet nemohl tak jsem rychle skočil na přípoj až do Broumova kde začínala má cesta do hor. Z Broumovského nádraží k chatě hvězdě to je jen cca 7Km ale nějak jsem si nepředstavil co to znamená 7Km s těžkým batohem na zádech . Kousek před broumovskými stěnami cca po 5kM chůze jsem si udělal polední kávu, začalo již vysvítat sluníčko a vypadalo to že se počasí umoudří.  Tohle bylo to co mi chybělo jen tak v klidu sedět, koukat se na krásnou krajinu a vychutnávat dobrou kávu. Ale času již nebylo moc tak jsem se vydal dál a teď už to bylo jen zajímavější. Od osady Amerika cesta vedla jen již krásným lesem výš a výš, nejčastěji po schodech krásnými skalními útvary a to nejhezčí na mne čekalo již za pár chvil. Vystoupil jsem ke Hvězdě což zde je kaplička a od ní se mi na vrcholku Píseckých stěn otevřel úchvatný pohled na Broumovskou nížinu. Já se vydal hledat ono místo kde jsme tábořili, minul jsem chatu hvězdu kterou jsem si pamatoval jako kdybych tu byl včera protože jsme šli okolo ale nějak nevím kam protože jsem to místo nenašel, šel jsem tedy směrem ke skalním útvarům a kochal se krásnou scenerií přírody a snad nejkrásnějšího výhledu na skalní divadlo ve stěnách Broumovských. Pak už jen výstup na nejvyšší bod Supí hnízdo, zde jsem udělal pár fotek dokonce jsem vyfotil jednu rodinku z Polska aby měli památku a čel jsem dál. Nějak se mm zatáhlo počasí a začalo hřmít. Přidal jsem tedy do kroku s cílem hledat nějaké místo kde bych mohl složit hlavu, to jsem našel jen tak tak ale můj cvik v rozkládání stanu asi již vyprchal a než jsem ho stihl složit začal slejvák. Trošku jsem tedy zmokl a aby toho nebylo málo jak jsem pospíchal omylem jsem si otevřel láhev s mlékem do kávy kterou jsem si vylil na batoh a do stanu :-( takže jsem musel ještě i sušit. Nějak mi byla zima ale už přestalo pršet tak jsem si šel uvařit večeři těstoviny s konzervou které se mi povedli a zalezl jsem do spacáku. Snažil jsem se usnout ale nějak se mi to nedařilo a stále mi byla zima i když jsem si vzal teplejší oblečeni tak mi stále byla zima. Inu vzal jsem si malý cyklo spacák který jsem používal na kole ale dnes se opravdu byla venku zima. Tak jsem přemýšlel nad alternativou co dělat poslední vlak z Broumova odjížděl něco po 22hodině jen do Meziměstí a odtamtud až ráno. ale risknul jsem to, rychle jsem si sbalil stan a vyrazil směr Broumov. Vlak jsem stihl a jel tedy do Meziměstí. Tam jsem doufal že se ohřeju v nádražní hospodě. No ani moc ne byla tam zima a žádné topení a ani žádné horké jídla již nedělali a co bylo horší zavírali za hodinu a venku začalo mrholit. Inu vydal jsem se ven na menší procházku až jsem našel jediný otevřený podnik a to nějakou hernu. Dovnitř jsem nešel ale byla v nějaké budově kde vedli ještě schody někam nahoru, tam na schodech bylo celkem teplo ale přede mnou stáli skleněné dveře s velkou cedulí “Všichni nájemníci musí zamykat tyto dveře!!!” a první co mi blesklo hlavu když zde je tato cedule tak zajisté nebudou zamčené ….  a hle opravdu nejsou :-D tak jsem vstoupil dál viděl opuštěný bar, vedle místnost kde byl kulečník a opodál rozloženy matrace s peřinami a vedle jízdní kolo a nějaké věci, v posteli nikdo nebyl ale z chodby vedle se ozývala sprcha, šel jsem ještě kus dál a na stěně viděl server s UPSkou a rozsvícenou koupelnu kde se někdo sprchoval, inu opustil jsem tyto prostory a usadil se před skleněnými dveřmi kde bylo celkem teplo a částečně jsem se uvedl do stavu “kel-no-reem” i když zvuky a výkřiky z herny pode mnou mi tomu moc nedopomáhali. asi v jednu ráno někdo vyšel ze dveří a divil se co tam dělám, vysvětlil jsem mu tedy mou situaci a hned se mi začal omlouvat že mne nemůže pustit dovnitř že má bonzujícícho spolubydlícího a že by ho domácí vyhodil. Ja jsem mu vysvětli že zde je to pro mne v pohodě on vzal tedy psa a asi ho šel venčit, když jsem ho do tři čtvrtě hodiny neviděl přicházet zpět opět jsem to zalomil asi do tři čtvrtě na čtyři a pak jsem vyrazil na nádraží. Zde udělal pár fotek ale jelikož mi zase začala být zima tak jsem si na prvním nástupišti uvařil kávu, během toho zde byl přistaven rychlík do Náchoda kterým jsem se svezl opět do Starkoče a odtud do Hradce Králové kde jsem si dal menší pauzu, vyfotil opuštěné DKV a sklady, pak jen na čtvrtém nástupišti uvařil poslední kávu na cestách a vydal jsem se směr Praha. Snad jsem se tedy poučil co se týče výbavy protože se chystám do Berlína a Kodaně ale až doma jsem zjistil proč jsem nenašel onu vyhlídku. Ona totiž nebyla u Hvězdy ale kousek od našeho tábora na Koruně což bylo asi deset kilometrů jinde. Takže teď mi nezbývá nic jiného než to absolvovat znova a doufat že východ slunce se povede :-)

Výběr fotek níže skoro všechny fotky k nalezení zde :-)

DSC01472DSC01475DSC01482DSC01527DSC01537DSC01543DSC01545DSC01555DSC01599DSC01615DSC01616DSC01635DSC01654DSC01671DSC01679DSC01707DSC01768DSC01783DSC01802DSC01819DSC01827DSC01830DSC01851DSC01864DSC01870DSC01883DSC01891DSC01893DSC01903

 

__________________________________________________________________

A na závěr jsem na disku našel pár fotek z roku 2004 Jak to tam asi vypadalo :-)

a10a13a14a15a16a18a20a21a22a23

Z České Třebové do Prahy na kole

Kombinace hezkého počasí, dvou dnů volna, lásky ke kolu a chatičce prekonad sebe sama mě donutila překonat mou další laťku. Možna to u chtěla i finanční krize a nutnost se zase jednou mrknout za rodinou nebo jen si doma něco vyzvednout na plánovanou dovolenou. Můj dosavadní rekord na kole za den byl kole. 120Km. Chtěl jsem jet domu a zpět do Prahy vlakem, jezdí tam RegioJet což je fajn jenže jsem si nějak vzpomněl na kamaráda kterému něco dlužím tak jsem si řekl ze se stavím i za nim když tam bydlí. A hle zrada, on bydlí trochu jinde. Fajn beru si kolo a skočím si za nim. Plán byl asi trochu jasnej, vlakem do Třebové na kole přes Kostelec nad Orlicí do Hradce Králové možná i do Prahy podle situace. Dopoledne jsem si udělal dobrou kávu a šel ještě shánět jeden vyhlídnutý spacák na kolo protože mám spíše jen do kanceláře a již ma byt trochu zima. V prvním obchodě ho neměli ani v druhem ale ochotna prodavačka mi poradila ještě lepší a dokonce i levnější variantu Husky Biker a zatím si ho nemohu vynachválit. Pak jsem rovnou zamířil na nádraží kde jsem si koupil jízdenku do Třebové i s kolem za neskutečných 255Kč. Dojel do Třebové vyřídil potřebné věci s rodinou a vyrazil na cestu. Směr byl jasný a celkem i známy z Ústí nad Orlicí do Potštejna. Cestu do Potštejna jsem znal ( v podstatě i cestu dal ) jen v Potštejně jsem si zapl mapy protože jsem chtěl zjistit kraj vypadají cyklostezky které jsem zde na mapách viděl. Z Potštejna skoro až do Kostelce nad Orlicí jsem jel po vedlejších cestách ale velice dobře značných. Do Kostelce jsem dojel kolem pul deváté a hned na zacatku si vyhlédl místo kde bych mohl přenocovat. Po několika letech jsem tedy vybavil svůj cestovní stan a nafoukl mou novou nafukovací karimatku ( ne samonafukovaci ) kterou jsem měl nyní poprvé v terénu. Také poprvé jsem vyzkoušel novy spacák který je super jen si budu muset zvyknout na kapsu na karimatku kterou jsme do teď nikde nemel. Pere odchodem k spánku jsem ještě vyfotil projíždějící vlak a šel spát. Asi jsem spal tvrdé nebo zde v noci témeř nic nejezdi protože jsme nic neslyšel. Budíka Jsem si dal na 4:45 protože v 5:06 mělo vyjít slunce. Rychle jsem se tedy oblékl do teplejšího oblečeni protože venku bylo kolem 14°C ale výhled na krajinou kterou začalo ozařovat slunce a kde mlha postupně mizelanbyl proste suprový, Trochu jsem posnidal Tatranku a enerigťák a rychle sbalil na cestu. Vyrazil jsem vstříc městu kde jsem si trochu prohlidlul náměstí a šel doručit trochu kávy kamarádovi. Pak jsem se vydal na cestu směr Hradec Králové. Netušil jsem jaké zde mají suprovemcykłotravy které vedou podél železniční trati ale i skrz pole. Je to snad modernější než u nás v Praze . Ovsem za Třebechovicemi pod Orebem se cyklostezka na Hradec změnila na stezku lesem celekem to šlo než jsem potkal nějaký kmen na cestě který se mi odrazil od kola a sejmul mi měnič tak ze jsem nemohl šlapat bez prehazovaní. To jsem po chvíli vyřešil ručním ohnutim do normální polohy ale ani po dalších 100 metrech to nebylo ok. Když jsem se na ne detailně podíval zjistil jsem že mám uraženo půl ozubeneho kolečka na měniči a není schopen mi vést řetěz správným směrem a stále ho pravidelně vybočuje, trochu jsem tedy ještě ručně pošteloval polohu aby mi fůra neprehazoval a vydal ku Hradci s myšlenkou že tam někde to ozubené kolecko koupím nebo nasednu na vlak a pojedu do Prahy. Cesta ubíhala celkem rychle a najednou jsem jel po trase číslo 222 vedené po silnicích až to Hradce, nejprve jsem si chtěl dat kávu ale jediné co bylo takhle ráno otevřeno bylo zdejší Cross Cafe. Tak jsme si dal snídani a kávu a jel dal. Při kávě jsem si zjistil kudy vede trasa dal a vyrazil jsem v zapomnění ze můj hnací systém není zcela v pořádku :-) nějak jsem si zvykl . V Hradci mne překvapilo ze na nové zabudované centrální časti kolem tesca nezapomněli ani na cyklisty ale zdálo se mi to při průjezdu tak trochu divné :-) já jsem si to razil směr nadrazi kdy na kruhovém objezdu predn nádražím padlo poslední rozhodnuti a odbočil jsem na cestu pryč z Hradce. Ta byla vedena převážně po silnicích s menší frekvenci občas i místní cyklostezky. Cíle už byli rychlé jako Chlumec nad Cidlinou kde jsem se chtěl naobedvat ale nikde jsem nepotká restauraci se zahrádkou abych si měl kam dat kolo. To se mi celkem vyústilo protože za Chlumecm ve vesničkách nebylo již tuplem nic. Následovala stezka na soutok Labe a Cidliny která byla suprová a krásná vedená skrz pole a sady kdybych chtěl někde ještě přespat či se dokonce utabořit tak tady je to pravé místo. Já ale pokračoval dal až jsem přijel kenzminenemu soutoku odkud již co by kamenem dohodli nalezl Poděbrady které se mi velice zamlouvali a dal jsem si zde dokonce oběd výborný guláš pak už je espresso affogato a razil jsem směr nymburk kde stále vedla cyklostezka nové přejmenována na stezku číslo 2 ze 24 ano 2. Jako Labskou stezku, nějak jsem tedy spoléhal na její kvalitu a když mi GPS ukazovala Prahu za 4hodin věřil jsem tomu. Ovsem za nymburkem jako by evropské unii došli peníze a stezka asfaltová se mění na jednokolejnou pěšinu kolem Labe, ze jsem ale ještě moc ne nadával ale asi 15 km před Čelákovicema jsem si potřeboval odpočinout a jeden silniční most přes Labe mi přišel vhod. Nikde nikdo tak jsem se svlékla a ponořil se do Labe . Jaka to slast par temp a mířil jsem si to hned na druhy břeh a zpět a ještě jednou. Par let jsem už ne plaval tak to pro mne bylo jako vysvobození, čas mě ale tlačil tak jsem vylezl z vody roztáhnul se na chvíli na sluníčko abych se usušit a ani si skoro nevšiml ze nademnou na mostě mě někdo pozoruje :-) ani mi to nevadilo ovsem oblékl se abych jel dále. Zde ovsem sprostých slov začalo přibývat protože pěšina se měnila na stezku křovinami. Jaky idiot tohle mohl zanést do mapy jako panevropskou cyklostezku nechápu, místy jsem musel i kolo tlačit a lovit z houští. A to ani nemluvím o poškrábaných nohách a potrhaných elastakach. Když už jsem si myslel ze je konec tak jsem byl uveden v omyl a pěšina se změnila na takoddrom vedeny polem kdy to bylo horší než na písečné pláži, nějak mi cesta neubíhala, taky jsem jel jen 12kmh protože rychleji se nedalo. Když už jsem se dostal na normální komunikaci tak mne trasa 2 opět svedla k řece na pěšiny ale už jsem se těšil ze budu v Čelákovicich protože jsem před sebou viděl železniční most. Dokonce po něm přejel LeoExpress (že by také
do správkáren v Nymburce?) ano byli to Čelákovice ale z druhé strany odkud jsem je neznal ale mapa mě vedla na cyklolavku přes Labe ale moc jsem ji nevěřil protože když jsem tu byl naposled tak by
A zavřena a probíhali tam nějaké práce. No asi skoncili až já se v pohodě dostal na lávku a přejel Labe jakoby nic. Jaksi jsem se asi trochu ztratil respektive nevěděl kudy na Prahu a byl jsem již nějak unavený tak jsem přemýšlel ze zde ukončil svou cestu a pojedu do Prahy vlakem. To jsem ale na náměstí zavrhl a jel do lázni toušeň kde jsem si dal pivo a vyrazil na Prahu . Zde jsem to již znal (jednou jsem tudy jel) dorazil do Prahy a rovnou jsem zamířil na nadrazi Praha – Počernice. Kde jsem Odpočíval. Cil byl splněn a já to dokazal z České Třebové do Prahy na kole jsem to zvládl celkeem za za 15hodin a 33minut v celkové trase přes 205Km ve dvou dnech. Asi to pro mne bylo přeci jen náročnější, ve druhem dni jsem najel přes 166Km a když jsem jel vlakem po Praze se mi udělalo tak špatně ze se mi chtělo zvracet. Ani poslední milí jsem nedokázal jak bych chtěl na stross nám jsem jel 15kmh a zbytek dokonce pěšky ale byl jsem šťastný ze jsem dokončil a splnil svůj cil který jsem si stanovil a nyní již plánuji kam dal a chtěl bych také překročit hranici 200Km za den :-) zde par fotek více najdete na flickru

20140721-135910-50350464.jpg

20140721-135912-50352397.jpg

20140721-135913-50353154.jpg

20140721-135911-50351451.jpg

20140721-135914-50354704.jpg

20140721-135913-50353894.jpg

Dresden na kole

Jednoho hezkého dne jsem se rozhodl ze si udělám výlet na kole do Drážďan . Hledal jsem na internetu par informaci protože jsem zaslechl ze tu existuje evropská cyklostezka až k moři. Opravdu ano já jsem znal jsme cestu do Kralup nad Vltavou a dal už ne, vzdušnou čarou to je cca 100Km ale dle par příběhu na internetu jsem se dočetl že díky řece se ta stezka protáhne na 250Km :-) takže jsem chtěl využit situace po noční kdy mám jeden den volna a když bych nešel spát tak by to byli dny dva :-). Plán to byl hezkej kdybych opravdu ráno neusl a ne probudil se až v 16:00 :-( jelikož jsem byl pevně přesvědčen ze tam chci jet, přeci jen mám již plnou kapsu Eur které bych chtěl utratit tak jsem se rozhodl ze si upravím cestu. Do Děčína mi mapy ukazovali jízdu. Cca 7 hodin což bych tam přijel po jedné hodině ranní a to už bych chtěl někde mít rozloženy stan a spát. Náhradní řešení tedy bylo ze sednu do vlaku a svezu se do Ústí nad Labem a pak už budu pokračovat do Děčína a Německa na kole. Rychle jsem si zahalil nejdůležitější a náhradní oblečeni, baterii elektroniku (s vybitým iPodem :-( ) karimatku a můj fungl novy stan od Husky křty jsem koupil v zástava dne za 100Kc a šel jsem kupovat jízdenku. Nyní již sedím ve vlaku který měl v 19:28 dojíždět a ještě nikam nejede a píšu začátek toho dle článku :-)

20140628-193312-70392785.jpg
Dle mobilní aplikace mi vycházelo ze ma byt hezky, vzal jsem si proto jen lehký cyklospacak a doufal ze bude opravdu hezky, asi nějaká chyba protože už v Holešovicích se mi na skle vagonu objevilo par kapek deště, aby toho nebylo málo tak jsem si zlomil nožičku u mých posledních cyklobryli a teď mám už jen noční :-)

První zrada hned ve vlaku. Jízdenku jsem si kupoval dvě hodiny předem měl jsem na vyber ze dvou vlaku En a R u EN byla napsána povinna rezervace pro kola u rychlíku 600 ne tak jsme si samozřejmě koupil jízdenku na rychlík ale to asi byla chyba. Přišla průvodci a nejdříve měla problémy s tím ze ma e-ticket ale to se vyřešilo. Když jsem se vracel z toalety tak mě zastavil s tím kde mám místenku na kolo ze tento vlak je povinné mistenkovy a ze mi dá pokutu 100Kč a ze ani nemám zaplaceno za avazadlo (ano to vždy nechávám na osobni domluvu do vlaku. pokutu mi tedy odpustila ale prý všechny vlaky tímto smerem jsou od 15.06.2014 povinné mistenkove WTF?

Ve 20:45 Jsem dorazil do Ústí nad Labem a rovnou se vydal na euro stezku pes řeku, trochu začalo kapat což bylo nemile ale snažil jsme si užívat jízdu, ani mi to moc neubihalo a ani jsem nemel muziku v uších :-) .
Před Děčínem na mě slo strašně spaní ze jsem se už i rozmyslel ze to někde zapichnu ale hlad byl větší který mne přesvědčoval dojet do Děčína. To se mi povedlo ve 22:00 a hned jsem zamířil ke Kauflandu kde samozřejmě měli zavrino. Po chvilce hledání jsem našel nonstop tesco kde jsem nakoupil, trochu obcerstvil a s myšlenkou ze večer ma pršet se vydal ještě vstříc Německu protože jsem chtěl byt co nejblíže . Venku už byla pěkná tma a stezka za Děčínem samozřejmě neosvětlena ale jelo se mi celkem dobře. Ale už jsem nechtěl riskovat ze nenajdu místo na spaní tak v dolním Žlebu jsem rozbalil svůj bivak a o půlnoci šel spát. Budík jsem si dal na patou hodinu a samozřejmě jsem vstal o třičtvrtě hodiny později, posnidal tatranku a energitak a rychle sbalil stan a vydal se vstříc Německu. Po chvíli jsem překročil státní hranici a čekal jsem nějaké zlepšení na stezce jak jsem četl na internetu ale to se nekonalo, dokonce Baď Shandau jsem nejspíše sjel ze stezky nebo nevím ale až do Pirny jsem nevidel žádné cykloznaceni :-( naopak v Pirne krásné začalo a dovedlo mě až do centra Drážďan kde jsem hned zavítal do Starbucks na kafe. Kávy jsem si nakonec dal dvě ale jen kvůli tomu ze druhou jsem měl zdarma :-) pak jsem ještě si dal oběd a navštívil jsem druhý Starbucks na nadrazi který mám rad. Dal jsem si svůj oblíbeny nápoj a chtěl si stáhnout mapy do iPadu ale jelikož jsem se ne odhlásil v prvním sbux tak mi tu nešel internet . Začalo poprchavat více tak jsem se rozhodl jet na zpatek. Cesta do Hidenau byla celkem dobra i když spousta lidi a déšť. Na nej jsem se nějak nepripravil. Byla mi zima a Byla jsem promocen. Ale dojel jsem alespoň do Pirny kde už Lilo jako z konve. Zde jsem se tedy rozhodl pro nouzové řešení a koupil jsem si za 10€ jízdenku s kolem do Decina a odtamtud až do Prahy protože tam Lilo ještě více. Vlak z Baď Schandau do Děčína byl nechutně přecpan cyklisty s koly ze jsem si říkal jak se tam vůbec dostanu :-)
Fotky z výletu opět na flickeru výběr níže :-)

20140630-182115-66075058.jpg

20140630-182109-66069519.jpg

20140630-182113-66073852.jpg

20140630-182110-66070745.jpg

20140630-182116-66076096.jpg

20140630-182112-66072160.jpg

20140630-182112-66072775.jpg