Začátek víkendu v Praze

Tento víkend jsem strávil v Praze a rozhodl jsem se ho aktivně využít.

Sobotní den jsem začal návštěvou Nákladového Nádraží Žižkov kde jsem měl nabídnutou i prohlídku podzemní části, bohužel vstup byl zamčen tak to budu muset nechat na jindy. IMG_4188IMG_4189IMG_4191IMG_4192

Dále jsem pokračoval do práce na ranní kávu a Zahradní Město se podívat na můj bývalý byt, přes ONJ a BB Centrum na Pankrác mé rodné bydliště,okolo České Televize na Kavčí hory a přes Podolí do na Vltavské nábřeží. IMG_4275IMG_4204IMG_4207IMG_4273
Tam jsem se dozvěděl že plánovaný Styx bude od 16h tak jsem se vydal do Karlína uklidit kolo a připravit se na něj. Styx?

STYX – log

Již delší dobu s kačerským kolegou Moodym jsem plánoval návštěvu podzemní (kanálové) keše a když jsem tento týden v Praze tak jsem aktivně podpořil návrh Jendy jít na Styx který plánoval na Facebooku, skupinka měla být větší ale pár lidí to vzhledem k Pražské Muzejní Noci odmítlo (ale dalo se to zkombinovat viz níže).
Na náplavce jsme se pod železničním mostem sešli v počtu 7mi kačerů a vyrazili jsme. Vzhledem k mým tělovýchovným nedostatkům a strachu z výšky jsem měl problém již na začátku při seskoku k řece Styx ale nakonec jsem to dal což byl úspěch již na začátku zajímavé cesty. Pomalé noření do kanalizačního systému města Pražského se začal projevovat zvýšeným výskytem vody a cestu jsme začali absolvovat po celkem drsné římse kde jsem párkrát měl problém abych nespadl :-), nespadl jsem ale cesta pokračovala dále, (ouha, došli mi baterky v čelovce tak jsem se na chvíli musel spoléhat na světlo přede mnou a LED diodu z mobilu od Moodyho který ještě byl za mnou) do teď jsem si myslel že to bylo to nejhorší na cestě do říše mrtvých. Nebylo. Když se přede mnou začala formovat skupinka s nevěřícími pohledy do malé díry, záhy jsem zjistil že do ní se budu muset vejít i já se svým batohem. Prvních pár metrů bylo celkem ok, ale záhy se začali projevovat bolesti kolen a ve stíněném prostoru dešťové stoky jsem začínal mít problémy i s velikostí a řešením kam s objemným batohem, dobrých 200m a stále cesta nekončila. Hranice mých fyzických sil se pozoruhodně posouvala výš a výš, na chvíli jsme potkali dešťovou vpusť kdesi blízko kolejí tramvajové tratě. Chvíle odpočinku a trochy čerstvého vzduchu s lehkou příměsí onoho kanálu kde jsme byli všichni nalezlí pomohl nabrat další síly na 10m. Ano 10m a pak jsem jako poslední musel absolvovat krátké zastávky na regeneraci sil. Myšlenky na to že jsem si měl v Kauflandu koupit skate za 120Kč si chrániče na kolena se v mé hlavě stali již folklórem který jsem slyšel i od kolegů přede mnou. Po čtyřech jsem se pomalu pohyboval směrem vzhůru kdy jsem potkal ještě menší průlez kam jsem se sotva vešel, nakonec jsem prolezl (naštěstí byl jen cca 1m dlouhý), následovala druhá dešťová vpusť ovšem s nedostatkem denního světla (ještě že jsem si vyměnil ty baterky v čelovce), další chvíle odpočinku, pavouků kterých se bojím jsem si už i přestával všímat (stejně nebylo kam uhnout) (Tohle prostě ve FearFactoru nemají :-D ), cesta stále nekončila a dešťová stoka se začínala měnit na stoku mého potu který tekl proudem. Ha vidím stojící nohy přede mnou, co to? Ano jsme v cíli!! tedy jak kdo, já jsem se do prostoru keše již nevešel tak jsem se logoval v tunelu. Trošku sil jsem nabral kdy jsme začali řešit jak ven odsud. Zkoušel jsem prosadit myšlenku zvednout víko kanálu a vylézt ven (Opravdu se mi nechtělo stejnou cestou na zpátek, však přeci do stejné řeky dvakrát nevstoupíš ne? To ovšem nesmí být řeka mrtvých.) To se ovšem po malé chvilce projevilo jako zcestný nápad kdy přes poklop projelo auto a my zjistili že opravdu jsme v půlce silnice. Ne opravdu jsem nevěřil že se musí jít stejnou cestou na zpátky, no a jelikož jsem byl nejpomalejší člen týmu který šel jako poslední a měl celkem velkou mezeru tak se má pozice obrátila, byl jsem první ovšem má rychlost se nezměnila. Omlouvám se všem za mnou za zdržování (ne opravdu jsem si ten kanál neoblíbil ale odpočinek jsem potřeboval) Na drtivé většině cesty zpět jsem lezl již jen po čtyřech. Zezadu jsem začínal slyšet že už budeme u řeky Styx, tak jsem jim to rázně vyvrátil důkazem že na cestě byli dvě dešťové vpusti a to jsme potkali jen jednu. Za pár (pro mne desítek) metrů se tunel začínal ubírat svahem dolů (to jsem opravdu lezl takhle nahoru?) a vše mi začalo prokluzovat (by mě zajímalo jak bych to na tom skatu ubrzdil :-D ) HURÁ jsme u řeky a já se mohu konečně narovnat, to je úleva. Teď dále proti proudu řeky kdy suchou noho se dostat k výstupnímu kanálu dostat nedal, no co jelikož jsem měl sandály tak mi to ani nevadilo. Jsme skoro u konce (škoda ta cesta mě začínala bavit) a já vidím žebřík na povrch zemský. Ovšem to není to jediné co vidím, jsou tu i pavouci tak jsem dal přednost odvážnějším aby otevřeli cestu na svět. áá denní světlo taková úleva, Ještě trochu akrobacie dostat se mezi živé a jsme venku, ještě jsme tu trochu odpočívali na zábradlí a nabírali síly na zbytek dne. Tato keš se tedy řadí mezi mé nejlepší keše co jsem odlovil a snad nikdy na ni nezapomenu, to byl prostě zážitek. Teď se jen zbavit toho smradu kanálu ze sebe :-D

IMG_4209P1580091P1580099P1580102P1580104P1580107P1580108P1580110P1580112P1580117

Tak jsme ze rozprchli do svých domovů se trochu zkulturnit a já vyrazil opět ven na kolo.
Dle tweetu od @stefansabo měli přijet dva vozy ASmz na YTNP (Konferenční vozy RegioJet na Yellow Train National Park (Praha Smíchov společné nádraží) Tak jsem se tam vydal abych si je vyfotil,  bohužel tam nebyli a jak jsem se dozvěděl ze spolehlivých kruhů tak dorazili do Praha Zličín. Tak jsem to vzal zpět do centra trochu se najíst do KFC kde v tom jsem se na twitteru dostal s @Jey_Moody do konverzace že by nebylo od věci navštívit Pražskou Muzejní Noc, nápad skvělý bohužel jsme vyrazili pozdě tak jsme to ho moc nestihly ale i tak to stálo za to. Dorazil jsem tedy do Vršovic k Moodymu si schovat kolo a vyrazili jsme na free MHD kde směrem na první muzeum kam jsem chtěl bylo Praha Vítkov. Vítkov mě vždy udivoval svou monumentálností a majestátností a vždy mě zajímalo jak to asi vypadá uvnitř tak jsem si nemohl odpustit jeho návštěvu. Nelitoval jsem nádherná expozici národních dějin za kterou se nemusíme stydět mě svým zpracováním překvapila a ohromili mě prostory celého památníku včetně hrobu Klementa Gottwalda. Po výstupu ven jsem si ještě vyfotil nádherné a nápadité osvětlení mnohdy kritizované ovšem již k Praze patřící Žižkovské věže v národní trikoloře. Moc času nebylo, už je po půlnoci a vyrážíme dál. Na Florence kde jsem přestoupili na metro a hurá na Smíchov do železničního muzea. Dorazili jsme tam v 0:55 a brány se před námi již zavírali ovšem nakonec jsme se tam jako poslední návštěvníci ještě dostali a prohlídli si pár jedinečných exponátů o který jsem netušil ani že existují. Pár fotek a hurá na poslední autobus do města v 1:08. Den to byl výborný mnoho zážitků na dlouho a pár nových osob které jsem rád poznal, na kole necelých 60km a hurá do postele. Teď je neděle a já jsem dobrovolně v práci kdy u kafe píšu tento post a zjišťuji že se snad nemohu vůbec pohnout aby mě něco nebolelo, hlavně ty nohy :-D

IMG_4217IMG_4221IMG_4223IMG_4224IMG_4240IMG_4251IMG_4253IMG_4268IMG_4271P1580126P1580127P1580129P1580133P1580134P1580138P1580140P1580143

IMG_4234IMG_4267