Poprvé sám stopem

další výlet je za mnou a byl opět super.

V práci jsem si přesunul své volno na víkend protože mí pražští kolegové dělali na kavárně seminář o kávě a ja si to vzal jako dobrou nabídku podívat se za super kolegy které miluji do Brna a vůbec odpočinout si od lidí. Jelikož nemá. Peněz na rozdávání rozhodl Rozhodl jsem se ze pojedu lowcost a to stopem. Dvě zkušenosti již s Moodym mám tak jsem sebral odvah a rozhodl jsem se ze pojedu sám a na cely víkend. Můj týden byl náročný a ja byl opět vyčerpán a to jsem v pátek měl jednu z proměnil nejdůležitějších pracovních akci na kterou jsem se připravoval několik měsíců a výsledky jak jsem dopadl stále ještě nevím. O to víc jsem se těšil již na můj výlet tak jsem asi do jedenácti hodin večer balil a přemýšlel co vše si vzít sebou.

V 5hodin ráno mi zazvonil budníček, celkem pozdě na mě když poslední měsíce vstávám ve 3hodiny ale i přesto jsem byl unaven takže ranní káva byla v rychlosti připravena a ja se ujišťoval ze mám vše co potřebuji a vydal jsem se na cestu. DSC09021

Počasí zatím bylo skvěle a dokonce prosvítalo sluníčko a ja se těšil co zažiji. V 6:45 jsem dorazil na mě známe místo odkud jsme stopovali do Vídně a hned jsem si skočil na snídani do zdejšího McD. Po snídani jsem šel na začátek výjezdu a roztáhl mou stopařskou plachtu kde jsem měl připraveno Brno a Praha. Minulo mne asi 5aut a všichni byli příjemní a i přesto ze mi nezastavovali měl jsem z toho dobrý pocit. Po chvilce ke mne přijížděli policisté a ja se vzpomínkami na Německo začal přemýšlet co by po mne mohli chtít ale nepřestal jsem stopovat. V závěsu za nimi jelo černé BMW a přibrzďovalo. Já si myslel že jen čeká až odjedou policisté a pojede dál. To byla ale špatná teorie i přes asistenci policistů řidič zastavil vystoupil a řekl mi ze mne hodí do Brna. Policisté odjeli, ja se naložil a jeli jsme. Mí hostitele jeli až do Kroměříže navštívit na víkend rodinu ale moc jsem si s nimi napovídal což mi maximálně vyhovovalo. Jen jsem jim řekl po prohlédnutí mapy ze by mne mohly vysadit na benzince za Brnem přímo na D1. Přesně v 9hodin jsme ta dorazily, rozloučily jsme se a ja šel vstříc poli do nejbližší vesnice a busem 10min co centra. 2015-05-16 13.29.39DSC09070

Odpoledne jsem navštívil kavárnu a obchodní centrum a prohlížel okolí kde by se dalo spát. I přesto to ze mi každý nabízel nocleh já se těšil na stan. Po kávové semináři jsem se odebral koupit nějaké parky na večeři a šel jsem směrem mu Brnu kde jsem si na mapě vyhlédl nějaké místo. DSC09092

Když jsem se podíval do mapy měl jsem To ještě kilometr kde byl nejbližší most pro překonání reky ale vzhledem k tomu ze přede mnou byl silniční rozhodl jsem se ho přeručkovat na malém rantlu a řeku jsem pokořil blíže. DSC09098

Pod mostem jsem zjistil ze zde již někdo ma trvale bydliště a celkem hezky uklízené. Asi nějaký slušný bezdomovec . Vydal jsem se kousek po proudu kde jsem našel rovné místo kde jsem si rozdělal stan, uvařil večeři a chtěl jsem jít spát. DSC09105DSC09122To bylo kolem 21:30, byl jsem celkem unaven ale vůbec jsme nemohl usnout a začalo se projevovat těch patnáct káv co jsem musel v kavárně vypít . Usnul jsem asi až kolem jedné hodiny ráno , z počátku mi byla zima ale pak jsem se zahrál a trochu usnul. Spánek jsem ale nemel kvalitní a stále mě rušili auta projíždějící po blízké silnici a letadla co létaly na LKTB a ja si v duchu říkal proč i zde není zakázáno používaní RNW do 5:00 jako to máme na LKPR. Mobil jsem si vyhnula uklidil hluboko do spacaku s ti. Ze se probudím proste až se mi bude chtít . No probudil měl nějaký páv co se napakoval kousek od mého stanu ale když jsem ho chtěl vyfotit již utekl. To bylo v 7hodin ráno a ja se tedy vydal dal, sbalil jsem si stan a věci a šel si uvařit kávu pod most. Vybral jsem si most sousední než kde již spal bezdomovec a na to ze bylo již osm hodin on stále spal a spal i když jsem odcházel . Ja si tedy uvařil kávu a vychutnával ji u koryta reky pozorující cyklisty a běžce na druhém břehu kde byla cyklostezka. DSC09128DSC09142

Musím vám ale říct že takový chillout jsem již dlouho nezažil kde se pro mne vaření kávy stalo rutinou v prací a rituálem doma. Když jsem kávu dopis bylo již devět hodin a ja se vydal směr Avion kde jsem hned zabrousil na snídaně do IKEA. Po obchodním centru jsem se Poláková asi až do 12 hod když jsem zjistil ze v IKEA jsou uzamykatelné skříňky kam se mi vejde má torna. To stej e jsem chtěl udělat i v  centru ale tam byli všechny skříňky plné . A jelikož bylo už hodně hodin rozhodl jsem se jet do Prahy. Dle stopařského průvodce jsem si našel best stop v Brně na Prahu a jel jsem tam. Když jsem dorazil na zmiňovanou benzínku polil mne studený pot jak tady někdo muže stopovat. Byla to malinkatí benzínka vydlabaná ve svahu pod sídlištěm u nájezdu na D1. Nikde žádné auto jen jedno přijelo a zaparkovalo na odpočívadle . Zde jsem to viděl bledě a už přemýšlel kam dál, hned jsem zaujal místo na exitu a vytáhl plachtu PRAHA. Asi tři auta mne minuly během 5min co jeli dle RZ nejspíše do Brna a i to naznačovalo ale v vzápětí na mne mává kouřící chlapík na rohu benzinky ze mne vezme do Prahy. Když jsem tedy dorazil blíže jen prohodil ze bych tu byla asi dlouho tak ze mne vezmou a ja si v duchu říkal ze průvodce opravdu nelhaly a ja se tu ohřál cca 5min . Nasedl jsem do auta a celkem jsme tam byli čtyři. Můj při sedící mi hned nabídl nějaký alkohol ale to jsem samozřejmě odmítl (už vidím co by dělal Moody :-) ) . Byla to hudební skupina která hrála folk kousek za Brnem a jeli do Lípy s čímž jeden můj při sedící chtěl vyhodit v Praze na Smíchově. Na dálnici jsme potkali uměle vytvořenou kolonu asi 5Km dlouhou a tam se na celkem dlouho zase kalí a před Prahou byla nehoda tak se řidička rozhodla objet ji a z dálnice v Čestlicích odbočil pryč. Vzali jsme to tedy přes mě holuby na pražský okruh a honem na Smíchov. Zde mé dobrodružství konci a ja se šel posílit do McD. Při teto jistě jsem zjistil ze když jedeme rychleji cca kolem 120Kmh a výše tak usínám pokud jedeme pomaleji jsem v pohodě :-)

Výlet to byl opět super a ja si ho maximálně užil a za minimální náklady což je ještě lepší a už se těším co bude dal :-)

Více jak 70 fotografí najdete zde

Stopem do Německa

Ano vím že to není až tak daleko ale pro mne to byl zážitek. Měl jsem naplánované dva dny volna v práci a shodou neschopnosti některých manažerů mi komu přibyl ještě jeden den což je super. Zalarmoval jsem tedy mého HitchGuru a on souhlasil. Plánu a cílů mám vždy mnoho proto mi bylo jedno kam pojedeme, nechali jsme tedy ať osud rozhodne pomoci mince mezi Maďarskem a Německým Lipskem.

Mince padla a bylo rozhodnuto pro Maďarsko. Nebo ne?

P1120796

Nějak z rozhodování vyplynulo že bychom rádi do Lipska i přes jiné rozhodnuti tak jsme se vydali do Čakovic na výpadovku z Prahy a po menším občerstvení stopovali. Na můj poměr nějak dlouho nejsem proste zvyklý čekat na cokoliv ale třeba to ještě přijde nám zastavil řemeslník z Ústí nad Labem který nás hodil za rušnou benzínku za Ústím. Počasí bylo tak akorát ani ne svítilo sluníčko ale nebyla ani zima. Zde v Ústí byla super mlha. Zde jsme měli super štěstí protože nám zastavil Čech co jede zrovna do Lipska, super!

DSC08743

Cesta byla opět pohodová a za par chvil (tedy asi to bylo déle ale ja prostě usínám :-( ) jsme byli na okraji v Lipsku kde nás vysadil uprostřed dálnice u výstaviště. Nemilé ale za chvilku jsme se dostali k výstavišti, sháněli něco k jídlu a nakonec jsme si šli udělat vyslouženou kávu!

P1120809

Po chvilce rozjímání jsme se vydali tramvaji směr centrum. Pro mne to bylo opět náročnější jelikož nedostatek spánku a kofeinu se celkem rychle podepíše na mé migréně :-( ale i tak jsme se dostali do centra. prohlídli si par věci, sehnali vodu a šli zevlovat do místního parku kde bylo snad cele Lipsko. Uvařili jsme si instantní polévky a kávu a proste rozjímali.

DSC08755

Když nadešel čas vyrazit dál a hledat nějaké místo na spaní mrkli jsme se ještě do centra udělali par fotek a jeli na okraj Lipska kde jsme nakonec skončili pod mostem u železniční trati kde se nám podařilo najít místo kde se dá spát

DSC08932.

Probuzení do mlhavého rána bylo super, krásně jsem se vyspal a jelikož Moody ještě spal a Budíka měl až za pul hodiny šel jsem prozkoumávat blízké okolí a zdejší zrušenou železniční zastávku  ze které nyní vyrůstají návěstidla. Počasí se již začalo umoudřovat a občas prosvítalo i slunce. Moody se probudil tak jsme si udělali ranní kávu pod mostem , sbalili se a šli dále. DSC08946

Jelikož mi docházel plyn na vaření musel jsem si ho zde ve zdejším OBI koupit i když to byl lingvistický oříšek. Nakonec se povedlo a ja měl jistotu ze se mi podaří uvařit oběd bez větších problémů.

Jeli jsme tedy dal a na místo kam nás to táhlo jsme spatřily jinou stopařku. Ze slušnosti jsme e tedy v povídali počkali až odjede a šli stopovat také. Nynější cíl byla větší benzínka na A9. DSC08962Chvilku nám to trvalo ale zastavil nám nějaký mladý hudebník který byl ochoten nás vzít. Vysadil nás ovšem na odpočívadle 15Km před tou benzínku protože jel jinam. Ehm zde jsem to viděl bledě ale asi to bylo zbytečně protože nám za chvíli zastavil jeden chemik z Mexika který žije a pracuje již 29let v Německu. Prý se stěhoval tak měl auto plné krabic ale jelikož jsme chtěli jen na výše zmiňovanou benzínku přežil jsem to. Ovšem to nebyl konec asi jsme se mu zalíbili a místo 15Km nás svezl kolem 200Km prý si tak od domu zavede jen 30km a nám pomůže se dostat do Norimberku odkud vede dálnice do Česka na Plzeň. Fajn sice přejel jeden sjezd a musel se vracet ale i tak nas vyhodil na jedné benzince kousek od Norimberku. Benzínka to byla ale špatná a museli jsme několik kilometru pěšky lesem na námi požadovanou jen po tom co jsem si ve zdejším McDonnalds stáhl zbývající mapy Německa protože mne nenapadlo ze bych se podíval i sem. Po cestě lesem jsme se na chvíli usadili u výjezdu na dálnici a uvařili si kávu kterou jsme si pak vychutnávali. DSC08973Po na čerpání sil jsme šli stopovat a vězte vůbec to neslo. V nemalé chvili jsem spatřil dva stopařek jak jdou našim směrem. Holka a kluk kolem 20let ona suprová a kdybych mohl povídám si sní déle. Chtěli jet do Hofu a měli sebou samo rozkládací stan ten co se vám složený nikam při hiku či stopu opravdu nikam nevejde. Zachovali se slušně a šli dal obcházely plné parkoviště kamionů a každého prosily. Tuším ještě hodinu tam byli . Nám pak zastavil manželský par co bydlí kousek od Ambergu a rádi nás odvezli na poslední německou benzínku. Slunce již zapadalo začala byt zima a nikdo nám nestavil. Později začalo pršet a za tmy kdy jsme se rozhodli jít na benzínku zvolit progresivnější způsob stopu tak za silného deště nám kousek dal zastavilo auto ale nějak divné. Spolujezdec si nás prohlížel ale nedával žádné náznaky ze by nás chtěl svést či něco takového. Když uviděl Moodyho zastavil úplně a vystoupil z auta. Šel jsem tedy k němu a chtěl jsem ho oslovit ale v tom mi skočil do řeči a představil se jako místní policejní kontrola a ze rádi by nas zkontrolovali. WTF? Přišel Moody a jemu řekli to samé. Chtěli občanské průkazu ci pasy to jsme jim tedy dali a čekali co se bude dít. Jeden nas v autě lustroval a druhy se mne začal ptát jestli ne převáží nějaké drogy ci zbraně a uváděl příklady. Samozřejmě ze jsem nic takového nemel ale chtěl se mi podívat do tašky kterou mám jako příruční a mám v ni elektroniku a foťák . Ale požádal mne jestli si ji sundal ale se podívá sám v autě předemnou. Tento postup sám znám z našeho letiště kde to jsou bezpečnostní předpisy. Začal mi tedy vyndávat věci a vše si důkladně prohlížet. Dokonce se přes editoval ze holicí strojek je opravdu holicí stojek a zda-li funguje. Na stranu dal můj nůž co používána ja tušil problém pak se zeptal jestli ten batoh co jsem odložil opodál je můj a jestli se muže podívat i do něj. Začal mi tedy vyndávat věci i z krásný a na stranu dal větší plynovou bombu a pak mne požádal at si věci opět uklidím. Podotýkám ze stále pršelo a my byli stále na dešti. Pak mi začal vysvětlovat co je za problém jen co ho zkonzultoval se svým kolegou. Nůž co jsem u sebe měl byl zakázán pro držení v celém Německu ostatně jsou to všechny noze delší jak 8,4Cm a ja ho měl 9,5Cm popisoval co to je za problém a jak se dá řešit. Samozřejmě ze nejsem na krizové situace připraven v angličtině a byl jsem rad ze mu rozumím a dokážu odpovídat proto jsem si neuvědomil ze mi nabízí “opravu” situace aby to nemusí řešit. Ukazoval ze by stačilo ho ho trošku nalomit a bylo by vše v pořádku. Nenapadlo se mě tedy zeptat zda-li to mohu nyní udělat. Byl velké příjemný až přátelsky proto si myslím ze by mi to dovolil. Nůž mi tedy zabavil a začal sepisovat protokoly a vysvětlovat co se v nich píše. Ja to podepsal a tím to bylo vše. Pak jeho kolega vyzval Moodyho ke stejnému šetření a byl o poznání drsnější a ne tak přátelský. Nic u nej nenašel a tak to bylo vše. Moody se ho ještě zeptal zda-li by nás nevzali na hranice které jsou 40km od nas a celek drsné odpověděl ze ne a začal se vymlouvat na to ze on ma jistý region a nemůže ale v tom se do hovoru přidal ten hodně jsi a začal vysvětlovat ze máme nejlepší místo kde se dá stopovat do česká a na hranicích je to mrtvé ze to stejně nedoporučuje. 2015-05-05 21.34.19

V to jsme se tedy rozloučily a oni odjeli. Podotýkám ze jsme chtěli spát v Plzni a Moody musel byt v Praze v 10hod na úřadě a což bylo přesně za 12 hod a my nebyli ani v Česku, byla nám zima a měli jsme hlad. Dorazily jsme těsný na benzínku a po kratičkém zevlovaní se Moody zeptal prvního řidiče co přijel zda-li nas nevezme. Hle a ono ano. Polsky řidič co jel do Brna byl ochoten nas vzít do Plzně. Nez jsme vyrazily navrhl jsem ze by jsme jeli až do Prahy a spali tam protože by jsme nemuseli vstávám tak brzo . S tím všichni souhlasili a my vyrazili. Rovnou z benzínky jsme vyjeli rychlosti 120Km/h směr Praha a kolem téhle rychlosti jsme jeli stále až do Prahy. Oba jsme již usínali ale přesně před půlnoci nas vysadil v Rudne u Prahy kde jsme plánovali spát. Chtěli jsme ještě do McD Na něco k nakousnuti ale jaksi otrávený manažer nám zavřel přesně před nosem ve 23:59 . Šli jsme tedy zkusit McD na druhé straně ale ten již měl také zavřeno. Vydali jsme se tedy za deště směr nejbližší vesnice na fotbalové hřiště kde jsme si na verandě klubovny rozpálila bivak. Měl jsem z toho obavy protože pul verandy bylo moře od deště a ja se bal ze pokud bude foukat vítr budu od deště i ja. Nakonec unaven jsem podlehl Moodyho přesvědčování a šel spát. Asi ve 4hod mě Moody vzbudil ze tam je mokro zkontroloval jsem tedy jak moc ale jelikož jsem měl mokrou karimatku a trochu spacák na vně tak jsem to neřešil a řekl jsem ze jdu ještě spat. Když jsme se za par hodin probudili zjistil jsem ze jaksi Moodyho vodní situace byla naprosto odlišná a měl promočené naprosto vše.2015-05-06 06.19.34

Vyždímal tedy vše co šlo, sbalila jsme se a vyrazily na cestu do centra vesnice kde jsme si na zastávce uvařili teplou snídani a rozjeli se MHD vstříc rodnému velkoměstu. DSC08997

Zde tedy jsou naše cesta po více jak 800Kmv autě a více jak 42tisic ušlých kroků končí a já se těším co bude dál.

A jako vždy více jak 250Fotografíí najdete na flickeru

Kindle

Můj První* stop dál než do sousedního města

Asi osud tomu tak chtěl že jsem chtěl a tak trochu musel (hold marketing Starbucks) do Vídně. K narozeninám jsem tam dostal nápoj zdarma a bylo mi líto si to nechat ujít. Jenže peněz nemám na rozdávání respektive nemám téměř žádné a můj kamarád který proste tak žije byl v Praze tak mne napadlo tvítnout návrh na stop. No a osud tomu chtěl že to prostě klaplo. Měl jsem jeden den volna takže skvělý nápad na jeho využití. Zhruba tak kolem desáté hodiny jsem jeli na Opatov a pak autobusem za okraj Prahy na benzínku na D1. Zde má Moody již své pevné místo .DSC08414

Místo opravdu asi dobré ale minimálně hodinu nám nikdo nechtěl zastavit a jelikož jsem neměl ranní kávu tak jsem dal návrh že si skočíme občerstvit do nedalekého McCafé a věřte že to mi po ránu opravdu bodlo. Po té co jsme se vrátili na spot již začalo vysvítat sluníčko a být konečně hezky a teplo. Na to nám zhruba do půl hodiny zastavil jeden týpek co jel ze školení v Praze domů a vzal by nás do Brna.

Nevím proč jsem se vždy bál stopování. Jestli to bylo ze strachu že se mi může něco stát nebo že si budu muset povídat :-D hold znáte mne nerad si prostě povídám natož s někým cizím když nemusím. Proto si vážím moodyho ještě více že i přes to že byl značně společensky vyřízen dokázal si s řidičem povídat po značnou vzdálenost.  Byl jsem zasvěcen do další vrstvy verbálního ovlivňování které jsem zatím nepotřeboval uplatňovat ale jak se zdá je to dobrá taktika. Řidič nás před Brnem pozval do KFC na svačinu (Pro mne to je spíše oběd :-D ) a já jako oplátku jsem mu poskytl mou zaměstnaneckou slevu což ho velice mile překvapilo. A bylo na čase již jsme měli všichni hlad. Po té nás již vyhodil před Brnem na dalším osvědčeném místě pro stop směr Vídeň. DSC08415

Zhruba tak za půl hodinky nám zastavili jistí manažeři z Německa, přesněji z Pirny kterou trochu také znám. Jeli z ní do Vídně na obchodní jednání. Tato jízda se mi velice líbila protože nebyla příliš náročná na komunikaci a prost suprovým autem po dálnici před Vídní to bylo super a líbilo se mi to. Dorazili jsme sem udělali pár fotek našich zvířátek DSC08423

a zaskočili na kafe do Starbucks. Jelikož jsem musel brzo do Prahy protože jsem měl následující den směnu tak jsem celkem pospíchali. Dopili tedy naše kávy a pokoušeli se dostat na Exit Spot na okraji Vídně. Trošičku náročnější a jelikož mě bolela hlava a bylo špatně takže to bylo ještě náročnější. Jaksi jsme se na chvilku ztratili než jsme přestoupili z tramvaje na U-Bahn a pak na tramvaj která nás měla dovézt až na konečnou. Prioritou bylo dostat se tam ještě za světla aby se lépe stopovalo. Snad by se to asi povedlo pokud by se nerozbila tramvaj tři stanice před konečnou a zablokovala tak trať. Museli jsme tedy pěšky a skončili trošičku blíže Vídni u obchodního centra Saturn. Samozřejmě že byla již tma. Zde jsem stopovali skoro dvě hodiny a do mé ranní směny zbývalo méně a méně času. DSC08444

Když už to přestalo bavit i Moodyho tak zvolil progresivní nátlakovou techniku za začal na řidiče svítit čelovkou. Ano efekt to mělo řidiči alespoň přibržďovali ale asi tak za dalších 20min nám zastavila jedna Polka co jela domů přes Ostravu (Tedy i Brno). V Brně jsem tedy vystoupil, respektive přestoupil na autobus do Prahy protože jsem se chtěl v klidu vyspat. Autobus i jízdenku jsem s přehledem stihl a vydal se vstříc Praze. Tam jsem dorazil v jednu hodinu ráno a jel jsem hned spát abych mohl za chvilku vstávat.

Výlet to byl nakonec super a užil jsem si ho i když moc krátký a moc rychlý že jsem nemohl moc fotit. A rád bych si to zopakoval i příště ale více.

Ohlédnutí za rokem 2014

Tak jako léta předešlá i nyní se pokusím veš zkratce shrnout události končícího roku. Přes všechny snahy jsem začátek roku oslavil sám a první den jsem šel do práce. Takže nyní mohu potvrdit Jak na Nový rok tak po celý rok je pravdivé, celý rok jsem pracoval a byl sám :-D . Oficiálně jsem se stal papírově bezdomovcem s adresou trvalého pobytu na městském úřadě. Na ubytovně kde jsem bydlel jsem se musel opět stěhovat a nebylo to naposledy v tomto roce. V druhém měsíci již po sněhu ani památky tak jsem párkrát (jednou) vytáhl kolečkové brusle a šel bruslit. Začal jsem taky zase normálně jezdit na kole V březnu jsem měl první svou směnu na kavárně na Pražském hradě a hned jsem si ji zde oblíbil. Bráchovi jsem koupil Samsung SII a po chvíli se ukázalo jaký je to shit tak jsem ho musel vrátit. Sobě jsem si koupil druhé kolo, nyní silniční. Asi do měsíce jsem ho zas prodal dál protože jsem zjistil že to není můj šálek kávy, nejen že bylo trochu větší než potřebuji ale i styl jízdy mi totálně nevyhovoval kdy musím více sledovat vozovku a terén kudy jedu než okolí. Šlo tedy pryč.  A taky jsem jel na letošní trošku větší výlet na kole do míst kde to neznám, konktrétně do Čelákovic a pěkně jsem si to užil i když to byl jen jeden den. V Dubnu jsem se vydal asi na první Pražský UrbEx to bývalých závodů ČKD o čemž jsem psal i zde na blogu.  Jel jsem se také podívat do Ostravy respektive jen projet RegioJetem a Leoxpressem nic více :-D . Koupil jsem si Kindle abych za měsíc zjistil že je kradený a blokovaný, tak jsem tam nahrál něco svého a daroval mámě. Sobě jsem si pak koupil úplně nový který jsem stejně ještě vyměnil protože jsem si kopil jinou verzi než jsem chtěl. Díky spolupráci SBUXUK a ČD jsem se projel s Pendolinem abych vyzkoušel nově nabízené produkty v Pendolinu. Vlakem jsem se také tento rok podíval poprvé do zahraničí a né naposled. Teď to bylo do Drážďan a zpět. Na kole jsem se dal zase na druhou stranu než naposled a to do Vraného nad Vltavou. Je to maličkost ale konečně se mi poštěstilo najít vhodnou velikost cyklistických bot za super cenu tak jsem si je koupil, další krok ovšem byl zajistit si SPD šlapky, to bylo nadlouho ale povedlo se také. Pořídil jsem si také nový telefon Huawei P6 místo iPhone který jsem musel  minulý rok prodat. A na konci měsíce jsem si dal směnu na Chodově. V dalším měsíce jsem do dostal podzemí letenského metronomu po památníku. Jarmark OnaDnes.cz byl zase v rámci Starbucks můj :-) byla to zase akce převeliká kde jsem pro Nadaci Terezy Maxové prodávali kávu. Takovédle akce mě vždy baví. Léto bylo již v plném proudu a já se oddával činnosti mě nejoblíbenější a to jízdě na kole třeba i do Kralup nad Vltavou zase jinudy něž jsem jel prvně prostě nádhera, potkal jsem se také s pár cyklisty se kterými jsem si popovídal prostě super výlety. Konec měsíce byl zase v rámci akce Starbucks můj, tentokrát na rnw 04/24 LKPR kde v rámci spolupráce s Letištěm Praha jsem zajišťovali kofeinový přísun pro pořadatele a návštěvníky dnů otevřených dveří pro obce přilehlé. V Červnu mě čekala opět směna na mé oblíbené cizí kavárně na Pražském Hradě a pak zase výletování na kole, jako první padl Cukrák. V rámci Pražské muzejní noci jsem se podíval do Muzea kávy a do Národního Technického muzea, super podívaná jako vždy :-) . Před nočními směnami jsem se oddával půlnoční jízdě na kole v okolí Prahy, je to naprosto něco jiného než ve dne, ten kdo nezkusí nepozná. Také se mi podařilo koupit naprosto nový stan Husky pro 3 osoby za neuvěřitelných 150Kč. Také jsem si konečně koupil svůj vysněný iPad mini 4G ale co je ještě hlavnější, první dovolená. Sice pár dní ale stálo to za to. Vlakem jsem s kolem dorazil do Ústí nad Labem a odtud pokračoval do Německa do Dresden a trochu i zpět. Zde jsem vyzkoušel svůj nový stan ale příště jsem si ho už nebral protože je zbytečně velký když jezdím sám :-( i když nazpátek jsem jel díky nepřízni počasí vlakem vůbec mi to nevadilo a tento výlet jsem si pěkně užil. V Červenci mě čekal ještě další cyklo výlet a ještě delší, i když jen na dva dny tak jsem se vydal na kole z České Třebové zpět do Prahy, cesta byla úžasná a luxusní. I když jsem do Prahy dojel časově dle očekávání tak skoro na pokraji sil ale přežil jsem a nabylo mne to na pár dalších dní. Ke konci měsíce jsem si pořídil svůj vysněný fotoaparát Sony NEX-5 a to že jsem ho dlouho smlouval o cenu mě ještě více potěšilo že jsem ho nakonec měl za cenu ještě nižší než jsem čekal :-) . Ovšem času nebylo nazbyt a já se poslední den měsíce vydal na další několikadenní výlet, tentokrát jsem měl celkem dvě noci na to dostat se na kole do Plzně a vyrazil jsem rovnou z práce abych první noc strávil kousek za Prahou. Výlet to byl super i když relativně do kopce, tak jsem si ho užíval co to šlo. První srpnové dny pokračovali cestou na kole do Plzně, už jsem byl tam a pěkně si to uži, nazpět jsem jel pendolinem a zjistil že se mi mé kolo nevejde do uchycovacího systému Pendolina. V půli měsíce jsem se vydal na první letošní výlet bez kola abych si užil byl samozřejmě vlakem. Do míst které miluji a to do pískovcových skal konkrétně do Broumovských stěn. I když jsem nedošel tak kam jsem chtěl náramně jsem si to užil i když mi byla zima a svůj výlet jsem ukončil dříve než jsem plánoval. Ale jen co skončil tento výlet v plánech a přípravách byl výlet další, velkolepější a v mnoha ohledech 1st time in my life. Vlakem na čaj do Starbucks v Dresden. Odtud pak na skoro 24 hodin do Berlina. Vlakem ICE do Haburku který jsem si hned oblíbil. Odsud potom motorovým vlakem ICE na loď která mne převezla po moři do Dánska a dál do Kodaně. Zde jsem spal dvě noci, první noc na hlavním nádraží a druhou na letišti. Na zpátek do Prahy jsem poprvé v životě letěl letadlem. Září bylo zase symbolem Starbucksu na letištní ploše. Nechal jsem si opravit zadní kolo, a že oprava to nebyla levná :-( Den na to mi někdo z kola ukradl sedlo i se sedlovkou, naštěstí zloděje se podařilo rychle dopadnout a měl jsem ji zpět. A opět zase práce tentokrát kávový catering na dalším jarmarku OnaDnes. Zbytek měsíce jsem jen jezdil na kratší výlety na kole a připravoval se na další dění V desátém měsíci jsem jse na začátku jako půlka Prahy šel podívat na den otevřených tunelů tedy Blanky a nově budovaných stanic metra linky A, hned na to jsem jel do práce takže celkem náročné ale stálo to za to. Ale hned 7méhe mě čekal další exklusivní výlet. Tentokrát autobusem DB IC Bus do německa do München kde jsem byl již hodně dávno. Jel jsem večer rovnou z práce abych tam byl brzo ráno a mohl si ho užít. Bylo to samozřejmě suprové a já si to perfektně užil a těšil co bude dál. Konečně jsem si koupil opět iPhone 5 který jsem kdysi musel prodat. Opět s více než půlkou Prahy jsem se šel podívat na letošní SignalFestival a všechny videomapingové instalace. Plně jsem začal využívat servisního programu Apple abych získal nové sluchátka a kabely k iPodu a iPhone V Listopadu jsem si nádherně užíval mlhavých dnů které miluji ovšem ne na kole :-) V Kavárnách jsme se již připravovali na vánoční nabídku a já akutně hledal nové bydlení které jsem nakonce našel. Ale celkem to byl na mé poměry až moc klidný měsíc, asi jsem si připravoval na Prosinec Který zaskočil celé střední Čechy svým ledovým královstvím a ochromil veškerou pozemní elektrickou dopravu. Na letišti jsem se fotili, absolvoval jsem firemní vánoční party a koupil zimní cyklistické oblečení tak snad budu jezdit. Ale nakonec jsem byl jen jednou. Protože čas se krátil a já byl vyslán na mou delší pracovní cestu na otevření nové kavárny v Brně. A to bylo pro mne excelentní. Super zážitky, super lidi a super přátelé se kterými jsem si užíval skoro každý den. Nakonec jsem tam byl až do štědrého dne a vůbec mi to nevadilo, spíše naopak, naplňovalo mne to energií která mi tak chyběla a já byl spokojen. S menší otočkou za rodinou 25.12 jsem tam byl až do 28 a pomáhal s chodem kavárny. Byly to pro mne snad nejlepší pracovní vánoce které jsem mohl jen zažít a moc si vážím toho že mi to firma umožnila. 2014-03-01 09.32.11-12014-03-19 18.10.012014-05-09 10.31.312014-05-24 09.46.312014-10-21 15.55.32DSC00598DSC00687DSC00800DSC01537DSC01768DSC01801DSC02169DSC02927DSC03040DSC03246DSC03369DSC03505DSC03511DSC03517DSC03842DSC03852DSC04077DSC04241DSC04665DSC04773DSC04899DSC05283DSC05572DSC05925P1070007P1070166P1070250P1070312P1080400P1080881P1090202P1090572P1100061P1100131P1100400P1100407P1100422P1100527P1110154P1110237P1110264P1110278P1120063P1120137P1120189P1120259P1120561P1120591

München

Opět volný den a konec dobrého počasí se již přibližuje. Na internetu jsem narazil na levné autobusové lístky do Mnichova a ještě k tomu DB Express busem se kterým jsem se chtěl svézt. Abych se přiznal ani si nepamatuji ze bych jel za hranice někdy autobusem i když je to tak oblíbené :-) koupil jsem si tedy lístky a těšil se na další výlet do neznáma. Vyjel jsem hned po práci abych tam navečer byl. Jízda autobusem byla celkem pohodě ale jelikož mne přes den bolela hlava tak jsem byl nadopovan práškama a kávou tak ze jsem nedokázal v autobuse usnout. Autobus nás vysadil na Hackerbrücke ZOB ( jak jsem zjistili je to Zentralen Omnibus Bahnhof ) kde se sjíždějí a odjíždějí dálkové linky autobusu, když jsem tedy viděl autobus z München do Milana tak jsem jen litoval ze nemám delší volno a peníze ( i když bych se do nej dostal i na černo :-) ) . ZOB je kousek od hlavního nádraží a cca ve 22:00 to byl ideální čas začít prozkoumávat, již jsem zde minimalne jednou byl ale vůbec si nepamatuji ze to tady vypadalo tak jako dnes, předci je to to skoro deset let co jsem zde byl :-) nejvíce mne zde zaujalo francouzské TGV které jsem již dlouho neviděl na vlastní kůži tak jsem si ho musel vyfotit :-) . Chtěl jsem spát na nadrazi tak jsem začal obhlížet kde by se dalo a mista i výtečného zde bylo spousta tak jsem se odebral do zdejšího Starbucks ze si něco koupím ale to byla chyba. Platba kartou neprošla i když jsem si před odjezdem tam přesunul peníze zkusil jsem to ještě jednou ale neslo to a jelikož jsem měl v kapse jen 1€ taky jsem musel trapně odejít, zkusil jsem bankomat vedle a ten mne také odmítl, připojil jse se tedy do bankovnictví a zjistil že má milovaná AirBank má odstavku systému a jaksi nás opomeli informovat ze do 5:00 nebudou fungovat ani karty :-) takže hladový a žíznivý jsem se vydal vstříc nočnímu Münchenu a prozkoumávat to co chci vidět i přes den. Nakonec asi o půlnoci mne zachránil zapomenutý double cheseburger s LKPR tak jsem si na starých hradbách vybavil plynový vařič a nad ohněm jsem si ho ohřál. Pomalu na mě konečně začínala přicházet únava tak jsem se vydal směr na nádraží s tím ze půjdu spát. Skoro mne už nebolela ani hlava takže cesta ubíhala rychle. Když jsem dorazil na nádraží tak jsem byl znepokojen ti ze mista kde jsem chtěl spát už byli zabraná jinými cestovateli a bezdomovci :-( jelikož jsem sebou nemel stan bylo to dnes horší hledat kde spát ale vzpomněl jsem si na Kodaň a řešení bylo na světe. Vybral jsem si nejvzdálenější nástupiště od budovy a poslední zastresenou cekarnicku kde jsem si Tedy rozdělal spaní. To bylo celkem suprovej pozorovat měsíc a pod jim odpočívající jednotku ICE. Usnul jsem celkem rychle a ráno se probudil trochu znepokojen protože u nástupiště kde jsem spal které vypadalo skoro jako servisní zasatvil osobni vlak a z nej začali vystupovat davy lidi. U druhé koleje také ale všichni dělali jako kdybych tam nebyl tak jsem si ještě pospal. Ranní kávu jsem si neudělal klasicky v konvičce ale zašel jsem jsi do starbucks který byl za rohem. Hlad jsem šel zahnat do McDonalds na své milované McToast které mají jen v Německu, dostal jsem i jeden navíc který jsem nedokázal ani cely sníst. Pak už jsem se vydal cestou kudy jsem šel v noci a užíval denního Mnichova plného turistů. Velice mne zaujal jeden podchod který měl i eskalatory tedy spíše nemel, byli na nich truhlíky s květinami :-). Pak jsem se vydal směr Anglicke zahrady kde jsem si na nějakém kopečku přeci jen uvařil mou kávu, trochu odpočíval a pal se vydal dal, navsivil jsem další starbucks ( potřeboval jsem mléko ) a pak rovnou do anglicke zahrady která se mi moc líbila. Cestou z ni jsem navsivil jaké si otevřené dveře kde jsem nechal žasnout. Hofbrunnwerk z 19.stol neboli jakási starověké přečerpávací stanice která pohání umělý potok v anglicke zahradě proste krásný kus ze století páry který ještě plně funguje. Pak už jsem se vydal okolo radnice kterou jsme si prohlédl zpět na nadrazi a pomalu odjížděl směr Praha.

Jinak veškeré fotky opět zde

2014-10-08 11.22.36-1DSC04226DSC04236DSC04272DSC04333DSC04334DSC04350DSC04384DSC04386DSC04399DSC04465DSC04484DSC04644

Berlin, Haburg and København in 4 days by Train, Boat and Plane

Z nároku na dovolenou mi zbývá ještě více jak dva týdny a já hledal způsob jak alespoň něco z něj utratit i když nerad protože jsem si dovolenou vždy nechával proplácet a nyní to nejde a ještě k tomu budu mít ve mzdě méně peněz. Nicméně dva dny dovolené jsem si naplánoval mezi dva dny volna takže celé čtyři dny volna. Bylo mi jasné že musím někam na výlet a někam za hranice jinak by to nebyla dovolená že, nejlépe i k moři, nejlépe i vlakem a nejlépe i letadlem kterém jsem ještě nikdy neletěl a to již nějakou dobu pracuji na mezinarodnim letišti. Shodou náhod se mi naskytl i cíl. Jedna má spolužačka otevírala novou kavárnu Starbucks v Kodani a jak bych se na to mohl mrknout a hlavně ji opět vidět, i když ji vídám občas u nás tak jen na krátkou chvíli. Cíl byl jasnej Kodaň. Začal jsem přemýšlet jak se tam dostat a to jsem jen tušil kde to asi je. První co mne napadlo bylo se zeptat u nás na letišti ve SA za kolik to mají protože jsem zahledl v metru reklamu na levne letenky. No Poradili mi a celkem dobře. Prý jedna letenka vyjde na cca 1900Kč jen bych si ještě musel připlatit zavazadlo a to je dalších 500Kč ale dostal jsem radu, prozradila mi letckou společnost od ktere to bylo a když si tou koupim přimo u nich budu to mit bez jejich přirážky 500Kč tak super tam si to koupim za 1900Kč i se zavazadlem :-D jenže plánování to bylo jen v půlce. Nechtělo se mi letět letadlem tam a letadlem zpět. Ten kdo mne zná tak ví že u mne je cesta cíl tak jsem si nejdříve rezervoval letenku z Kodaně do Prahy s Norwegian airlines a hledal jak se dostat tam. Mrkal jsem nejdřive na autobusuy Student Agency i Eurolines ale přímá linka autobusem mne nějak nezaujala ale co se mi hooodně líbilo byla akční nabídka na cd.cz na vlakovou jízdenku. Jízdenka za téměr stejnou cenu jako letenka? Vlakme? s přestupem v Berlině? No super tak jdu do toho. Plán se trochu tvořil jen se mi při studování jízdního řádu nelíbilo že v Berlině budu mít na přestup jen 10min. I když je přestup na vlak ICE tak za 10min neuvidím nic z nádraží natož z Berlina. Začal jsem tedy kalkulovat jak to pro mne zpříjemnit. Bohužel jsem nikde nenašel bližší informace o mezinárodních jízdenkách které jsem si chtěl koupit. Informace jsem na koncec získal až v Berlíně ale k tomu později. Na vlak jsem si připlatil 500Kč a koupil jízdenky dvě. První jen Praha Berlin a druhou následující den Praha Kodaň. Byl u nich společný ranní vlak takže po příjezdu do Berlína bych měl 24hodin na přestup a to už je slušné. Jízdenky jsem tedy koupil a v práci vytiskl. Bohužel příliš příprav jsem tomu nevěnoval snad jediné přípravy byli že jsem si stáhl offline mapy Německa a Dánska a zabalil batoh. Ten jsem si ovšem balil jinak než jsem zvyklý a to bez stanu který jsem stahal vždy sebou. Hlavně kvůli váze do letadla která byla omezena na 20Kg tak jsem šetřil věcmi. Jak se ukázalo pár jsem jich ani nepotřeboval . Ale poeďme tedy

Vstával jsem ráno jako na normální ranní směnu i když jsem veděl že vyjedu trochu později. Udělal jsem si ranní kávu, pořádnou snídani a zabalil poslední kusy věcí. Venku se pomalu začalo rozednívat a byla trošičku mlha takže idelaní počasí které miluji :-) v 6hodin jsem dorazil na hlavní vlakové nádraží v Praze a hledal na tabulích můj vlak EC178 který měl být přistaven až na 6tém nástupišti :-( no co nachodím toho ještě více tak jsem šel ještě koupit nějaké pití a ještě nějaké jídlo. Můj vlak tažen Děčínskou lokomotivou 371 odjel s trošičku menším zpoždění ale trochu mě to utvrzovalo že mít i 5min zpoždění tak bych přestup o několik set kilometrů dále nestihl. Cesta ubíhala celkem rychle v místech kde to znám. Do Ústí nad Labem jesm jezdíval pracovně i několikrát denně. Do Dresden jsem jel i na kole tak cestu znám. Kupodivu tam vlak dorazil na čas a já akčně realizoval plán který se mi v hlavě zrodil. V Dresden hbf. čekáme 14min a pod naší kolejí kam přijedeme (ano vím kam přijedeme výhoda DB) je Starbucks tak jsem nechal věci v coupé vzall si příruční tašku s foťákem iPadem a Nemeckou Starbucks kartou a šel. Objednal jsem si zde jako vždy můj oblíbený EarlGrey Tea Latte without water with 3p of Vanilla made from whole fat milk, trochu pokecal s baristama kteří zde jsou vždy příjemní a rádi si povídají a šel jsem k vlaku. Ještě jsem si šel vyfotit Německou lokomotivu která nás potáhne až do Berlina a usadil se na své místo. Nyní již začínala cesta úplně nová a dlouhá. Obačs jsem i spal počasí bylo nic moc a my jeli pomaleji než v česku :-( cca 100Km před Berlinem se již začalo dělat hezky a my se napojili po chvilce čekání na ICE kterej nás předjel na koridor a již jsme si to frčeli směr Berlin. Do Berlina jsem dorazil na minutu přesně v 11:14 a cvičně jsem šel k vlaku na který jsem měl přestupovat do Kodaně. Během 10 minutového přestupu na mě doléhala krása zdejšího nádraží když mne šipky vedly od úplně spodní koleje ke koleji úplně nahoře. Mají zde totiž “dvě” patra kolejí mezi kterými jsou ještě patra s obchody a nádražním servisem. Vše v železo betonovém provedení proplétaném sklem a denním světlem. Prostě nádhera a já dorazil na horní kolejové patro kde nebyl přistaven vlak na který jsem měl přestupovat. Takže bych to stihl. Po chvilce čekání již přijížděl vlak ICE ale něco bylo jinak. Na předu nebylo logo DB a vůbec on neměl ani sběrače. K mému překvapení jsem zjistil že z Berlina do Kodaně jezdí speciální motorová jednotka ICE o které jsem před lety četl na internetu že opravdu existuje. Ano existuje a nadšeně jsem se se usmíval s pocitem že Němci dokázali to co Italové se svým ATR410 nedokázali. Udělat luxusní motorovou jednotku (ATR410 je bohužel jen třívozový prototyp motorového Pendolina trochu podobnému tomu našemu). Po odjezdu vlaku jsem se vydal prozkoumávat nádraží a začal jsem svých 24hodin v Berlině. První věc ke které jsem se rozhodl byla využít zdejší uschovy a za 4Eur (6euro stojí velká) smrsknout můj velký batoh do malé skřínky. Povedlo se a já si vazal jen malý batoh s nejnutnějšími věcmi (jak se ukázalo bylo by dobré si tam dát i samonafukovací karimatku).O Berlinu jsem toho moc neveděl. Jediné co mě zde zajímalo bylo hlavně právě ono nádraží a pak ještě opuštěný zábavní park kam jsem se nakonec nevydal. Ale jeden cíl jsem měl v hlavě jasnej. Podívat se do co nejvíce kaváren Starbucks v Berlině a zjistit jak vypadají. K tomu jsem využil mapku se Starbucks na nádraží a vydal se na cestu. Samozřejmě že špatným směrem protože jsem nepoužil mapu ale po malé procházce jsem se zaměřil bez mapy na jasný cíl a to Berlinskou vysílací věž která je vidět snad od všech stran. Jak jsem si vzpomněl tu jsem znal z nějakých fotek a a těch věcí co jsem znal postupně přibývalo. Jediné co jsem měl ovšem v hlave a to doslova byla písnička Summer in Berlin od Aplhaville :-) asi budu cestovat podle písniček :-) . K věži jsem nakonec dorazil a tam jsem se již začal orientovat podle mapy. Trochu jsem se ještě prošel a vyrazil směr nejbližší Alexander Platz. cestou zněj sem si to naplánoval na Potsdamer Platz ani nevím proč, asi že na mapě to vypadalo hezky. Když jsem tam dorazil byl jsem mile překvapen. Zde je totiž Sony Center a v něm Starbucks co jsem si pamatoval z internetu. Je zde asi nejnovější a hlavně asi nejhezčí z celého Berlina. Ovšem já plánoval co dál času ještě hodně tak když jsem se tu procházel brnknul mne do hlavy další nápad. I když jsem chtěl jít k nedaleké Brandenburské bráně cíl se změnil a já šel k původním zbytkům Berlínské zdi. Od tud jsem se vydal zpět na náměstí 18tého března a Pařížské náměstí. Odtud jsem to vzal skrz Tiergarten až k vyhlídkové věži v centru parku. Odtud jsem to vzal okolo zoologické zahrady do zdejší oblasti kde měli být dokonce dva Starbucksy. Bohužel jsem tam dorazil až o pul deváté večer takže zavíraly. Udělal jsem pár fotek a šel. Potal jsem také originál Berlinský Apple store. Chvíli jsem se zde poflakoval a hledal něco k jídlu. Nakonec jsem si dal nějaké nudle které byly nic moc. jelikož už jsem byl trochu unaven tak se mi nechtělo jít pěšky na HBF tak jsem so odvážil a jel zdejší S-Bahn (odvážil bez lístku :-) ) Tam jsem dorazil před jedenáctou večer. Šel jsem tedy fotit ještě noční nádraží protože noční fotky jsou vždy hezčí :-). Před půlnocí jsem si dal ještě v mekáči minivečeři a šel hledat místo kde si lehnout. Jelikož jsem si nevzal karimatku bylo to složitější. Nejdříve jsem skoušel zdejší naprosto zapadlou miničekárnu ale tam se to fakt nedalo. Nakonec jsem našel super a dokonce vytopené místo nad parkovacím domem kde nevede žádná cesta jen schody do technického zázemí takže tam ani nikdo nechodí. nevadilo že jsem tedy neměl karimatku a natáhl se zde. pod hlavu si dal tašku a bylo to. Cca ve dvě šel tudy jen sekurtiták který se na mne jen podíval, jelikož jsem spal jen tak napůl tak jsem mu jen řekl že čekám na vlak který mi jede až ráno on se jen usmál, kývnul hlavou a odešel. Prostě milé asi jsem nevypadal jako běžný bezdomovec. Ve 4:30 mne ovšem vzbudil aby mi neujel vlak. Milé ale asi jsem mu neřekl že mi vlak jede až o půl dvanácté. Nicméně už jsem to nezalomil tak jsem šel se procházet po nádraží když mne na odjezdové tabuli zaujal vlak ICE1518 s odjezdem v 5:53 do Hamburgu. Přes Hamburg bych měl původně jet. Tak jsem našel otevřené informace DB a zjišťoval jestli s ním mohu jet se svou jízdenkou bez příplatku a tam přestoupit na vlak na který mám jízdenku. Prý že ano. Což mne potěšilo a díky tomu jsem dokonce zjistil že jsem si nemusel kupovat jízdenku do Berlina protože obě jízdenky platí dva dny a mimo přeshraniční vlak z výchozí země mohu použít jakýkoliv vlak v trase a v platnosti jízdenky. Plán byl tedy přetvořen a já si šel vyzvednout svůj batoh a udělat si ranní kávu před nádražím. Nebyla by to návštěva Německa kdybych se nesvezl plnou rychlostí v originálním elektrickém InterCityExpress že :-D . Tedy v rychlosti kolem 200Km/h i více jsem pozoroval probouzející-se Německo a vycházející nový den. Do Hamburgu jsem dorazil za necelé dvě hodiny prostě paráda. A vydal se prozkoumávat Hamburg. Nejdříve jsme začal prozkoumávat nádraží které se mi líbilo hlavně díky kovové konstrukci. Zde jsem zašel do McDonnalds na snídani kde jsem objevil skvělé McToast které mají jen v Německu. Ty jsem si dal i o kousek dál v centru protože jsou jen za 1eur a jsou výborné :-) . Pak už jsem začal obrážet Hamburg který se mi moc líbil hlavně zdejší metro které vypadá jako v americe (ne že bych tam někdy byl ) prostě super. Metrem jsem se svezl pár zastávek zpět na hlavní nádraží kde jsem chytil vlak do Altony kde jsem navštívil Starbucks kde jsem si i skvěle popovídal, je tam na nádraží strašně malinkej že nemaj ani kancelář a tu mají hned na lobby :-D . Došel jsem zpět na nádraží kde jsem si dal kebap který byl nic moc ale nechal jsem si i na cestu abych mohl jíst ve vlaku. Pak už nastoupit do mírně zpožděného motorového ICE směr Kodaň a nechat se unášet mimo pevninský kontinent. Když jsem dorazily do Puttgarden tak jsem si jen vzpomněl na videa z internetu jak se vlak naloďuje do lodě a v tom mžiku jsme tam byli i my. hned vedle kamionu na vlastní plovoucí koleji :-) . Vlak připojily na externí zdroj napájení a nás vyhnali z nej aby vlak po dobu plavby zamknuli. Hned jsem ho šel fotit a nebyl jsem jediný. Hned jsem udělal i pár fotek spolucestujícím a naopak i oni mě prostě super. Pak jsem šel prozkoumávat loď. Aby se rozumělo nikdy jsem nebyl na lodi co pluje po moři takže mé další 1st time. Prolezl jsem vše co se dalo od spoda nahoru a několikrát i ze shora dolu. udělal pár fotek a už jsem skoro byli v přístavu. Vítejte v Dánsku. Celkem rychle ubíhala cesta a já byl za chvilinku v Kodani. První co jsem si šel vyfotit byl Švédský vlak X2000 který se mi moc nelíbil. Takový chladný, strohý a konzervativní design prostě typické Švédsko. Pak jsem šel prozkoumávat nádraží které opravdu je jako Pražské Masarykovo jen větší,, nic moc. Ve zdejším Starbucks jsem si dal čaj který v Praze stojí 65Kč tak jsem za něj zaplatil skoro 170Kč od arogantní nepříjemné baristky. Vyrazil jsem tedy do centra prozkoumávat Kodaň. Nějak mě neuchvátila tak jsem se po ní až do noci toulal a kolem jedenácté večer jsem dojel na černo zdejší MHD na nádraží a začal hledat místo kde přespat. V tom jsem našel odstrčené nástupiště které je přístupné jen z mostu a žádné vlaky tam skoro nejezdí. Na jeho konci v zastřešené budce jsem rozbalil karimatku a spacák a kolem jedné šel spát¨.

Ráno jsem vstal až v 6 hodin což je super. Začínám milovat ranní probouzení vedle odjíždějících vlaků aniž bych musel vylézt z postele (spacáku ) :-D . Po chvilce probouzení jsem si začal dělat ranní kávu a vypíjet na nástupišti. prostě super. Hned jak jsem dopil se sbalil a vyfotil ještě odjíždějící ICE do Berlina a vydal se na cestu. Nejdříve sehnat něco ke snídani snad i k obědu což se mi podařilo a vydal jsem se pomalu na letiště. Jelikož mi to má letět až zítra ráno mám čas tak jsem šel na letiště pěšky abych se podíval ještě po Kodani. Nejvíce se mi líbili zdejší mola a nábřeží. Poprvé v životě jsem na vlastní oči také viděl sklápěcí most který přetne hlavní silnici s hustým provozem aby si pod ním mohl v klidu proplout plachetnička a pak dopravu obnovit jako by nic. Cestu Kodaní jsem šel jakým si podchodem asi pod nádražím tak jsem si řekl mrknu se na nástupiště co tu jezdí. A hle ono je to zdejší metro které je řízené automaticky bez strojvedoucího a na jeho místě jsou jen cestující prostě super. Shodou náhod jsem na zemi našel lístek časovej který měl ještě platnost a pokud jsem ho se svou znalostí Ďánštiny přečetl správně opravňoval mne k jízdě až na letiště. Tak jsem si řekl svezu  se a budu mít více času na prozkoumávání letiětště. Jízda automatickým metrem byla suprová a skončila až na letišti na Terminalu 2 který je jako stavěn přímo pro metro od kterého se rozvíjí celý terminál. Začal jsem tedy prozkoumávat celé letiště. Šel jsem se podívat také k moři ať ho trochu vidím a zde jsem se stavil do McDonnalds na jídlo, dal jsem si happy meal který je větší než u nás a za příjemnou cenu.  Pak pár fotek v přístavišti a jelikož se pomalu začalo zatahovat vrátil jsem se na letiště. Vydal jsem se na dlouhou cestu na Terminal 1 který není s terminály 2 a 3 propojen veřejným prostorem. Je určen jen pro vnitrostátní lety a lety do Norských zemí. Celkem malinký tak jsem se vydal zpět a zastihl mne déšť, schoval se pod stříšku a začal vařit mou poslední kávu zde. Vrátil se zpět na letiště a v 19:50 jsem provedl self-chceckin což je mnoho hodin před odletem mého letadla. Zde jsem začínal pozorovat rozdíly mezi mým domácím letištěm a zdejším hlavně ve způsobu práce a myslím si že je to zde mnohem lepší. Pak jsem si zašel ještě na záchod se trochu zkultivovat a za rohem si přendat věci z tašky do batohu a vybrat co sebou do letadla a transitního prostoru a co do zavazadla. Jelikož sebou nemohu mít například můj příbor který sebou vždy nosím a podobně bylo to zajímavé ale nakonec jsem to vytřídil a to příručního batohu vzal jen to nejdůležitější. Připravil se také na bezpečností prohlídku aby bylo vše hladké a šel odhodit batoh k odbavení. Ano stále více jak 6hodin před odletem to je možné :-D Pak se šel najíst do BurgerKingu a našel jsem zde fajn klidné místečko se zásuvkou a wifi tak jsem mohl se nabíjet a surfovat na intenetu. Ve 23:30 jsem šel již na bezpečnostní kontrolu do transitu která probíhala rychle a skoro bez problému jen moji příruční tašku mi rentgen na poprvé nevzal. Když jsem byl požádán o vyndání elektroniky tak se bezpečák celkem divil (Foťák velký, Foťák malý, ipod touch, ipod nano, mobil 1, mobil 2)  ale druhej scan prošlel v pořádku a já se objevil v Transitu. Vypadá to zde skoro tak jak se má přestavovat naše letiště, hned po kontrole se vstoupí do obchodu a pak až k branám. Neveřejný prostor je zde mnohonásobně větší než veřejný  ani jsem ho nestihl celý projít, je zde i dvakrát Starbucks. Po krátké prohlídce jsem šel na chvilinku spát. Ráno jsem se probudil kolem šesté hodiny abych se podíval ještě do otevřených obchodů. Když jsem se skoro v čas otevření brány dostavil do čekárny byla již plná. Otevřel jsem si tedy plechovku s kávou Starbucks a postavil se jako druhý ke stolečku kontroly. To se ukázalo jako dobrá volba. Za chvilinku otevřeli boarding a já byl jako druhý v prázdném letadle které se za chvilinku naplnilo. Vedle mne si sedli dva indové. Celkem jsem měl i strach. Ten vedle mne byl naprosto nervozní, klepal nohou ani se nepodíval z okénka, prostě terrorista jako vyšitý. My jsem se zašali pohybovat po pojezdové ploše směrem k runway na odlet, celkem to házelo že jsem se divil že to křídlo vedle kterého sedím neupadlo jak se kývalo. Jeli jsme cca 40Km za hodinu no a jelikož to byl můj první let tak jsem jesm ani netušil co bude dál. Když se odlétá z Prahy tak se ještě většinou před vzletem čeká na volnou dráhu. Zde ne, z normální jízdy bez jakéhokoliv upozornění jsem začali příliš akcelerovat a stoupat výše. Prostě super zážitek. Ještě chvíli jsem viděl pevninu, kousek moře a pak jsem vystoupali až nad mraky které začali být hezké až nad Českem. Začali jsme klesat a já viděl opět pevninu. A hle tu pevninu začínám poznávat , Tamhle je Vltava a tamhle jezdím na kole :-)  a chátrající neotevřené obchodní centrum u letiště už jsem doma :-) . lehce jsem přistáli a pojezd po Pražském letišti byl mnohem příjemnější. Přistáli jsem k terminalu  kde jsem v neveřejné části nikdy nebyl tak místo abych si šel vyzvednout batoh šel jsem prozkoumávat mé letiště. Ještě jsem si vyfotil letadlo které mne přivezlo na odletu zpět a šel jsem si pro batoh. Kdybych si vzal cizí nikomu to vadit nebude, nikdo nekontroloval zda-li je to můj či ne což mne tak trochu děsí protože ten můj byl opřen vedle pásu jako nevyzvednutý ale nikdo se o to nestaral. Hned jsem skočil do práce na kafe kde jsem byl skoro donucen vzít směnu večer, takže rychle domů najíst se a hned na noční místo volna :-).

Výběr fotek najdete níže a více jak 800 fotek zde 

DSC02130DSC02144DSC02145DSC02148DSC02149DSC02150DSC02154DSC02162DSC02183DSC02193DSC02234DSC02337DSC02387DSC02435DSC02490DSC02498DSC02505DSC02508DSC02535DSC02589DSC02614DSC02615DSC02636DSC02646DSC02685DSC02770DSC02792DSC02800DSC02806DSC02827DSC02911DSC02926DSC02989DSC02994DSC02995DSC03003DSC03040DSC03046DSC03052DSC03112DSC03126DSC03143DSC03145DSC03147DSC03171DSC03206DSC03229DSC03236DSC03304DSC03321DSC03325DSC03328DSC03350DSC03369DSC03382DSC03384DSC03400DSC03429DSC03446DSC03454DSC03459