Kávové orgie začínají o den dříve a zopakují se opět po týdnu

Na narozeniny nejmladšího člena naši rodiny jedu jak jinak než domů a tam samozřejmě mě čekají další druhy kávy nejen z ČeskoTřebovské pražírny ale i poctivé kávy doma s hezkou tečkou v RegioJetu. Nějak se chuti zachtělo a při sobotním dni s plánem zařídit nějaké menší úřadování spojené snad ještě s menším UrbExem drážní hlásky na rozcestí železničních tratí z Prahy na Hradec Králové a Mladou Boleslav.

Začátek dne v Alza Cafe kavárny od doubleshot a další posilnění v kofitrucku od KavaKofiKofi 

2013-03-02 09.26.10 HDR2013-03-02 10.57.43P1590508P1590510

Spolubydlící na rozcestí (nebo spíše roztratí? :-D ) P1590538

A Lv od ČDC s R1144 který měl na přípřeží výjimečně regiošuk

P1590545P1590562

 

P15905742013-03-02 17.25.24 HDR

a na závěr záblesk chuťovky v “Nude” hrníčku od illy z minulého týdne

P1590480

Výlet po cyklostezce Svitavy – Česká Třebová

Když jsem hledal další cíle kam po okolí na kole jsem si vzpomněl že jsem jednou ve Svitávách viděl ceduli s ukazatelem cyklostezky na Českou Třeovou. Tak jsem se rozhodl to zkusit, poprvé jsem také zkusil on-line mapy od Seznamu a jejich turistickou cykolo vrstvu kde tato trasa byla zanešena (na OCM stále ještě není). V podstatě do byl takový testovací den, po dlouhé době jsem kolo vytáhl na delší výlet, testoval jsem poprvé mapy od Seznamu, můj DIY držák mobilu na kolo a externí baterii. Na mobilu jsem měl sledování polohy a navigování podle mapy.

Po cyklostezce jsem jak jinak vyrazil opačně a to z České Třebové. Spojil jsem to i s užitečným a navštívil svou keš u šeti tunelů která je tak trochu zmudlovaná :-(

Od keše jsem pokračoval dále až na Semanín kde jsem se na cyklostezku číslo 4033 která mě vedla do zdejších lesů. Čekal jsem i horší cestu ale k mému překvapení cyklostezka veden po účelové lesní komunikaci z betonu takže se po tom jede velmi dobře. Do Svitav stejně jako po železnici i po cyklostezce je trať stoupavá takže trošku náročnější. Cyklostezka je velice dobře značena tak že i bez mapy se dá po ní jet a nabízí mnoho dalších destinací kam zamířit své další výlety jako například na napojení na cyklostezku číslo 4202 Dětrichov – Opatov – Gajer, Moravská Třebová, Choceň

I v parném létě se po ní jede velice dobře protože skoro až před Svitavy vede v jehličnatém lese kde je stínu dost (a místy nazpátek jsem se musel i přiobléci :-) )

Trasa je dlouhá cca 23Km (podle mé GPS 31,34 Km tam a zpět 22,16Km což je mou objížďkou ke keši a možná na zpět jsem zapomněl zapnout GPS Smile

2012-09-04 14.53.452012-09-04 14.54.492012-09-04 14.55.292012-09-04 14.59.252012-09-04 15.14.462012-09-04 15.20.432012-09-04 18.38.022012-09-04 18.38.492012-09-04 18.45.532012-09-04 19.01.57Photo 04-09-12 15 00 46Photo 04-09-12 15 00 59Photo 04-09-12 15 06 04Photo 04-09-12 15 06 10Photo 04-09-12 18 15 17Photo 04-09-12 18 15 222012-09-04 18.25.40Photo 04-09-12 15 01 07

Opět nádherně strávená noc (v Břeclavi 2 mobilně)

Noc začala poněkud předčasně díky chybě v překladu na nádraží ve Třebové, ale vůbec dvouhodinový náskok nevadil. Chtěl jsem vyzkoušet jaké caffe mají v Pivovaru Faltus když jsem tam minule viděl kávovar, jelikož byl Moody hladový tak šel přesvědčit celkem rychle :-). Hned jsme začali probírat jeho nový foťák který se mu opravdu povedl koupit dobře. Kávou jsem překvapen nebyl a plně to chápu. Je to pivovar a tak hlavním produktem tu je vlastní pivo proto kávu zde mají od Segafreda ale umí ji dobře udělat což potěšilo na začátku noci, dokonce si číšník uvědomil že mi přinesl jinou kávu než jsem si objednal a automaticky mi nabídl udělání nové kávy což by takto mělo fungovat všude (kávová hrůza přišla o pár hodin později). Čekání na vlak přineslo příjemnou změnu v řazení a vlak byl veden Maďarskými vozy. Přímo tedy do Břeclavi kde jsem obdivoval snad nikdy neokoukanou příměstskou soupravu CityShuttle Rakouských spolkových drah kterou mám tak rád :-) .
Jelikož tedy začínala Břeclavská pauza tak mě Moody vytáhl do kavárny Marco kterou objevil zapadlou kousek od centra. Kavárna sama o sobě se mi moc líbila, jak v exteriéru tak i interiéru, celkem povedené a i dle doporučení konceptu Illy, i baristka/barmanka byla příjemná a usměvavá, ovšem přinesla mi naprosto něco zdrcujícího a to v podobě Espressa amerického, po prostudování nápojového lístu ani espresso italské snad neznají protože ho tam uvedený nemají takže tím si chuděra připravila o tuzér, ale tohle má Illy celkem v Česku málo ošéfované v rámci svého brandu, je to již druhá kavárna kde se mi to stalo.
Po dobytí energií (mé i mého mobilního arsenálu) jsme vyrazili na šot na nádraží kde nám to poněkud komplikovala čím dál hustší mlha.
Z Břeclavi jsme pokračovali do Bohumína kde ještě před zastavením mě velice zaujala jednotka společnosti LeoExpress přistavení na prvním kusém nástupišti kam se na rozdíl od Prahy ani nevešla ale pár fotek mi na ní zůstalo..
Pak již se cesta ubírala pomalu k našim domovům (mě tedy rychleji) kde mě na terminálu Jana Pernera čekala všudypřítomná mlha která mě na kole doprovodila skoro až do postele v 7hodin ráno :-)

2012-10-20 16.14.592012-10-20 16.29.182012-10-20 18.20.56 HDR2012-10-20 18.31.592012-10-20 19.56.072012-10-20 19.57.192012-10-20 19.58.232012-10-20 22.15.50 HDR2012-10-20 20.00.482012-10-20 20.28.222012-10-20 20.29.322012-10-20 22.33.37 HDR2012-10-21 03.14.302012-10-21 02.53.022012-10-21 03.08.07

Doklady z výletu do IT 2007

Sice to posílám se zpožděním pěti let ale i to se u mě může stát. Nyní při stěhování přišla řada i na mé mezinárodní jízdní doklady, z roku 2007. Mnoho vzpomínek na pár papírkách,

IMAGE0001IMAGE0006IMAGE0007

První doklad je ještě z Německa, první cíl mé cesty leč hodně vzdálený bylo Rimini vlakem ICPlus z Milana.Poté doklad z muzea ve Firenze (Florencii) a doklad o výběru z bankomatu

IMAGE0008IMAGE0009IMAGE0010IMAGE0011

Reservační doklady na vlaky ICplus a EC

IMAGE0012IMAGE0013

V Německu vydána reservace na TGV Kde jsem prvně a plně pocítil proč jsou na TGV pyšni. Jednotkou TGV Lyria až do Paris gare del Est

IMAGE0014IMAGE0015

A Reservační doklad na vlak ICE vydaný v České Třebové ještě v systému ARES který byl tak nespolehlivý že ze všech potřebných reservací jsem dostal jen jednu.

 IMAGE0017IMAGE0018

Následuje vstupenka na operu v Arena di Verona

IMAGE0019IMAGE0020

Na peroně tiknutý příplatek za stání do vlaku TGV (Jednotka TGV Atlantique) který byl plný ale průvodčí se nechal přesvědčit aby mě tam pustil. Na cestu Paris garde de Lyon do Nice Ville mě opravdu pustili na stojáka, štreka je to dlouhá tak jsem tam polehával na chodbičce u zavazadlového prostoru, když už jsem byl hodně ospalý tak jsem zkusil vlak projít jestli nenajdu nějaké volné místo. Čtvrtý vagon ve směru jízdy jsem našel dvou-sedadlo, tak jsem se tam složil a usnul. Byl jsem probuzen asi za hodinu pasažéry kteří zrovna byli v jídelním vozu ale byli strašně milí a ještě se omlouvali že mě vzbudily Veselý obličej

. IMAGE0021

A poslední doklad je z úschovny zavazadel v Rimini

Poprvé na palubě s RegioJet

Tískové zprávě od společnosti RegioJet a.s. jsem nevěnoval příliš pozornosti v rámci mého pracovního  vytížení proto mi unikla zpráva kterou jsem se později dozveděl na Twitteru a to že se pojede testovací jízdo do Havířova a Zpět za promo cenu 50Kč. Po přečtení tohoto tweetu jsem okamžitě šel na zluty.cz kde jsem se díval po jízdenkách. Celkem přehledné a intuitivní. Vyhledal jsem si spojení a narazil na problém který provází celou přepravou s touto společností a to je značení vlaků a vozů. V seznamu k nákupu to mají označené jen podle časů odjezdů a na jízdence je jen odkud kam vlakový spoj jede a kam mám jízdenku. První den to bylo samozřejmě jedno protože jela jen jedna souprava ale ani ta nikde neměla označeno číslo vlaku a při odjezdu z Ústí nad Orlicí ani číslo vagonu s čímž mělo více cestujících problém. Po nástupu do vlaku a rychlému zorientování kde asi mám svá místa jsem zjistil že tam kde mám rezervace sedí proviant pro vlak a kupé je nedostupné což mi tedy vysvětlilo zprávy že každý si sedí kde chce a rezervace selhala. Tedy jsem si našel volná místa, připojil počítač do zásuvky a připojil se na místní wifi se ssid ZLUTY místo “ŽLUTÝ” jak je pospáno v palubním průvodci. Ineternet fungoval celkem dobře s místy menšími výpadky. Za stanicí Zábřeh na Moravě se připojení od internetu odporoučelo úplně a palubní router mikrotik byl jen v lokální síti. Stejné problémy se vyskytovali i při cestě zpět a i ostrým provozem od 26.09. Nevím kde je problém ale jelikož wifi jede na dobré platformě tak by neměl být problém zajistit script pro restartování modemů když jsou bez spojení ani s jedním opco. Cesta i vybavení vozů bylo opravdu luxusní leč se dali tolerovat menší nedostatky které byli o víkendu opraveny jako chybějící madla (což zapříčinilo že jsem si při nástupu natrhl kalhoty Smile ) či chybějící koše. Po výstupu některých cestujících jsem se přesunul na dvojsedadlo kde jsem zjistil že deska se zásuvkou na stěně vagonu není ještě příliš přivrtaná. Za Olomoucí se konečně dostalo pozornosti stwarda i na náš oddíl pro příjem objednávek které již psal na papír a né do HTC Flayer. Objednal jsem si tedy kafe a salát. Salát Cesare dorazil relativně brzo že jsem si ho v klidu vychutnal bohužel káva dorazila až v Jistebníku s hlášením vlakvedoucího že za nedlouho zastavíme v Ostravě Svinově ale i to bylo OK a času dost na vypití. Jízdenku jsem měl jen do Ostravy hl.n. tak jsem se zeptal stewardky zda-li by nebyl problém jízdu ukončit a opět nastoupit až v Ostravě Stodolní což vzhledem k tomu že kontrola jízdenek neprobíhala vůbec problém nebyl. Tímto jsem tedy ukončil první jízdu se společností RegioJet.

Cesta zpátky probíhala skoro stejně leč palubní personál situaci zvládal již podstatně zkušeněji a organizovaněji. Ve stanici Ostrava hl.n. se do našeho kupé přidal kolega z Karviné a ve vedlejší kupé bylo již obsazeno kolegy z Prahy kteří mají na starosti rozsáhle informování o aktivitách RegioJetu na internetu aby také vyzkoušeli servis a komfort na palubě. Na kontrolu jízdenek jsme mohli opět zapomenout ale kousek za Ostravou hl.n. nás jiý navštívil steward s nabídkou překapávané kávy na minibaru, vody a časopisů s příjmem dalších objednávek.

P1490522P1490525P1490536P1490543P1490546P1490558P1490566P1490568P1490624P1490728

Menší výlet do Polska

P1480713Celé to začalo v pátek kdy jsem byl pro kešku v Ústí a dozvěděl jsem se že sobota má být poslední hezký den, k počítači jsem se vrátil asi kolem osmé a začal jsem googlovat co a jak. Již delší dobu jsem cítil potřebu podívat se alespoň do Klodzka protože dvakrát denně mi sem zajíždí polská elektrická jednotka EN57 která mě prostě láká takže cíl byl jasný. Na webu Českých Drah jsem zjistil že i ceny v rámci ČDNet+Polsko se tam mohu dostat jen za 275Kč a s příplatkem 60Kč si mohu vzít i kolo. Ta horší část teprve začínala a to na stránkách gc.com kdy jsem začal zjišťovat kolik tam a kde je keší, to by tak složité P1480749nebylo ale jelikož nemám zatím žádnou vhodnou GPSku a s WindowsMobile se mi moc keškovat nechce tak jsem googloval co do telefonu narvat, cca po dvouhodinovém hledání a rozhodování jestli do Nokie nebo do HTCčka protože do iPhone mi baterka ještě nedošla. Doteď jsem na windows mobile používal GCzII který mě ale moc nebavil z důvodu pomalosti …. tak jsem zjistil že existuje nějaký program Pocket Drake a že prý je i použitelný, no až takovou komplexnost jsem od mobilního programu vážně nečekal, seznamy kešek má po pár klikák importováný z GeoGetu (což byl důvod si geoget opět nainstalovat) Další P1060187věcí co pro mě byla důležitá aby to umělo off-line mapy, i to program umí leč se tam musejí nějako dostat.Bohužel na webu jejich step by step manuál je celkem nedostatečný tak jsem musel bádat a zkoušet, nakonec chvíli před půlnocí se mi teda povedlo stažené mapy z OSM do něj dostat a rozchodit. Teď už jen tedy vyrazit, měl jsem v plánu jet prvním vlakem který odjíždí ve 4:55 bohužel jsem ale zjistil že o víkendu první relativně vhodný vlak je až v 8:25. Takže jsem P1060156tímto vlakem vyjel snad poprvé na trať za letohrad protože si nevzpomínám že bych tam někdy byl a i poprvé do Ploska sám. Cesta ubíhala celkem rychle a já pozoroval nádherné stoupání místní tratě až do Orlických hor což mě uchvátilo. Příjezdem vlaku do Lichkova jakože pohraniční stanice se vlak naprosto vyprázdnil a já byl informován že kolo v zavazadlovém prostoru nebudu mít hlídáno tak ať si to ošéfuji, kolo tam měl i nějaký kolega co přistoupil pár P1060161stanic před námi a dal se semnou trochu do řeči kdy rozhovor začal tím jestli umím Polsky, což do této chvíle jsem neuměl ani slovo Open-mouthed smile což bylo hned napraveno a první prý důležité slovo které bych měl znát je rower čili česky kolo Smile, tím bylo zodpovězena otázka proč mám na jízdence napsáno rower když jedu vlakem Open-mouthed smile. Kolega vystoupil hned v první Polské stanici Miedzylesie zamával a odjel, já pokračoval až do stanice Klodzko Glowne  kde jsem si tedy kolo P1060164musel vlastnoručně vyndat a vagon za sebou poctivě zavřít. Po chvilce rozmýšlení jsem se rozhodl že přestoupím do vlaku co stál vedle nás a jede do Wroclawi kam jsem se chtěl také jednou vydat. Sice vím že z mapy je to celkem daleko ale to jsem netušil že ten dřevěný osobák tam pojede přes dvě hodiny Open-mouthed smile . Po více jak 150ti kilometrech jsme dorazili na hlavní nádraží ve Wroclawi které bylo v plném proudu rekonstrukce. Dle rychlého zpozorování zde fungují jen P1060167nástupiště 4 5 a 6 s tím že osazení stanice je v provizorních prostorách postavených ze stavebních buněk u šestého nástupiště. Po chvilce orientaci a zjišťování azimutu jsem se tedy vydal k první keši. Celkem oříšek bylo kudy mám jet, protože na silnici nebyl ani jeden cyklista a občas jsem někoho viděl motat se po chodníku plném lidí. No situace nepřehledná ale někde byli vyznačeny cyklotrasy jako třeba v Hradci Králové. Po pár minutách P1060185jsem dorazil na první bod určení který mě překvapil jelikož jsem si pořádně nepřečetl liusting Open-mouthed smile bylo to staré nádraží Wroclaw Swiebodzki které je celkem nádherné ale bohužel opuštěné a neudržované a to v centru Wroclavi, je zde pár podniků ale nádražní funkci neplní ani jeden, většina kolejí je vytrhaných a po trakčním vedení zbyly jen stožáry. Jediné co v obvodu bývalých nástupišť zbylo na kousku kolejnic je kupodivu parní lokomotiva si s tendrem jako “pomník” kdysi nádherného a rušného nádražíP1480896 kde nyní již jsou jen bezdomovci a opíjející se studenti nedaleké střední školy. Bohužel jsem kešku z důvodu polo-opilých mudlů nenašel a z důvodu časové tísně jsem se vydal dál. Dle mobilu měla být další keška u fontány kde jsem ji po chvilce opravdu našel, ano má první polská keška nalezena Smile. No a také poslední jelikož mi poslední vlak odjížděl v 15.43 tak čas neúprosně utíkal že jsem se jen podíval do pár obchodů, objednal si malou pizzu s sebou kde jsem byl překvapen jak až malý může pizza být Open-mouthed smile, No ale celkem mě překvapil i vrchní když jsem mu ji platil bankovkou o 100 zlotých kdy mi řekl že nemá na P1480928zpět ?? WTF ??? No po chvilce kdy obíhal okolní restaurace mi navrátil zpět a já si dal již jen kafe na nádraží a netrpělivě vyhlížel kdy mi má jet poslední vlak. Tím jsem tedy jel nazpět až opět do Klodzka kde jsem si musel kolo naložit sám, naštěstí že jsem měl ssebou čtyřhran abych si mohl otevřít služební oddíl a kolo řádně pověsit na věšák a hezky za sebou zamknout Smile. Cesta nazpět ubíhala neuvěřitelně pomalu protože tento přímý mezistátní spěšný vlak měl strašně dlouhé čekací doby Třeba Mezilesí 20min Letohrad 10min no a když si vemu že v Ústí přepřahají lokomotivu kde mají dalších 20min tak chudáci turisti co jedou až do České Třebové.

 

A nakonec zde najdete veškeré fotky z cesty Smile