Můj První* stop dál než do sousedního města

Asi osud tomu tak chtěl že jsem chtěl a tak trochu musel (hold marketing Starbucks) do Vídně. K narozeninám jsem tam dostal nápoj zdarma a bylo mi líto si to nechat ujít. Jenže peněz nemám na rozdávání respektive nemám téměř žádné a můj kamarád který proste tak žije byl v Praze tak mne napadlo tvítnout návrh na stop. No a osud tomu chtěl že to prostě klaplo. Měl jsem jeden den volna takže skvělý nápad na jeho využití. Zhruba tak kolem desáté hodiny jsem jeli na Opatov a pak autobusem za okraj Prahy na benzínku na D1. Zde má Moody již své pevné místo .DSC08414

Místo opravdu asi dobré ale minimálně hodinu nám nikdo nechtěl zastavit a jelikož jsem neměl ranní kávu tak jsem dal návrh že si skočíme občerstvit do nedalekého McCafé a věřte že to mi po ránu opravdu bodlo. Po té co jsme se vrátili na spot již začalo vysvítat sluníčko a být konečně hezky a teplo. Na to nám zhruba do půl hodiny zastavil jeden týpek co jel ze školení v Praze domů a vzal by nás do Brna.

Nevím proč jsem se vždy bál stopování. Jestli to bylo ze strachu že se mi může něco stát nebo že si budu muset povídat :-D hold znáte mne nerad si prostě povídám natož s někým cizím když nemusím. Proto si vážím moodyho ještě více že i přes to že byl značně společensky vyřízen dokázal si s řidičem povídat po značnou vzdálenost.  Byl jsem zasvěcen do další vrstvy verbálního ovlivňování které jsem zatím nepotřeboval uplatňovat ale jak se zdá je to dobrá taktika. Řidič nás před Brnem pozval do KFC na svačinu (Pro mne to je spíše oběd :-D ) a já jako oplátku jsem mu poskytl mou zaměstnaneckou slevu což ho velice mile překvapilo. A bylo na čase již jsme měli všichni hlad. Po té nás již vyhodil před Brnem na dalším osvědčeném místě pro stop směr Vídeň. DSC08415

Zhruba tak za půl hodinky nám zastavili jistí manažeři z Německa, přesněji z Pirny kterou trochu také znám. Jeli z ní do Vídně na obchodní jednání. Tato jízda se mi velice líbila protože nebyla příliš náročná na komunikaci a prost suprovým autem po dálnici před Vídní to bylo super a líbilo se mi to. Dorazili jsme sem udělali pár fotek našich zvířátek DSC08423

a zaskočili na kafe do Starbucks. Jelikož jsem musel brzo do Prahy protože jsem měl následující den směnu tak jsem celkem pospíchali. Dopili tedy naše kávy a pokoušeli se dostat na Exit Spot na okraji Vídně. Trošičku náročnější a jelikož mě bolela hlava a bylo špatně takže to bylo ještě náročnější. Jaksi jsme se na chvilku ztratili než jsme přestoupili z tramvaje na U-Bahn a pak na tramvaj která nás měla dovézt až na konečnou. Prioritou bylo dostat se tam ještě za světla aby se lépe stopovalo. Snad by se to asi povedlo pokud by se nerozbila tramvaj tři stanice před konečnou a zablokovala tak trať. Museli jsme tedy pěšky a skončili trošičku blíže Vídni u obchodního centra Saturn. Samozřejmě že byla již tma. Zde jsem stopovali skoro dvě hodiny a do mé ranní směny zbývalo méně a méně času. DSC08444

Když už to přestalo bavit i Moodyho tak zvolil progresivní nátlakovou techniku za začal na řidiče svítit čelovkou. Ano efekt to mělo řidiči alespoň přibržďovali ale asi tak za dalších 20min nám zastavila jedna Polka co jela domů přes Ostravu (Tedy i Brno). V Brně jsem tedy vystoupil, respektive přestoupil na autobus do Prahy protože jsem se chtěl v klidu vyspat. Autobus i jízdenku jsem s přehledem stihl a vydal se vstříc Praze. Tam jsem dorazil v jednu hodinu ráno a jel jsem hned spát abych mohl za chvilku vstávat.

Výlet to byl nakonec super a užil jsem si ho i když moc krátký a moc rychlý že jsem nemohl moc fotit. A rád bych si to zopakoval i příště ale více.

Berlin, Haburg and København in 4 days by Train, Boat and Plane

Z nároku na dovolenou mi zbývá ještě více jak dva týdny a já hledal způsob jak alespoň něco z něj utratit i když nerad protože jsem si dovolenou vždy nechával proplácet a nyní to nejde a ještě k tomu budu mít ve mzdě méně peněz. Nicméně dva dny dovolené jsem si naplánoval mezi dva dny volna takže celé čtyři dny volna. Bylo mi jasné že musím někam na výlet a někam za hranice jinak by to nebyla dovolená že, nejlépe i k moři, nejlépe i vlakem a nejlépe i letadlem kterém jsem ještě nikdy neletěl a to již nějakou dobu pracuji na mezinarodnim letišti. Shodou náhod se mi naskytl i cíl. Jedna má spolužačka otevírala novou kavárnu Starbucks v Kodani a jak bych se na to mohl mrknout a hlavně ji opět vidět, i když ji vídám občas u nás tak jen na krátkou chvíli. Cíl byl jasnej Kodaň. Začal jsem přemýšlet jak se tam dostat a to jsem jen tušil kde to asi je. První co mne napadlo bylo se zeptat u nás na letišti ve SA za kolik to mají protože jsem zahledl v metru reklamu na levne letenky. No Poradili mi a celkem dobře. Prý jedna letenka vyjde na cca 1900Kč jen bych si ještě musel připlatit zavazadlo a to je dalších 500Kč ale dostal jsem radu, prozradila mi letckou společnost od ktere to bylo a když si tou koupim přimo u nich budu to mit bez jejich přirážky 500Kč tak super tam si to koupim za 1900Kč i se zavazadlem :-D jenže plánování to bylo jen v půlce. Nechtělo se mi letět letadlem tam a letadlem zpět. Ten kdo mne zná tak ví že u mne je cesta cíl tak jsem si nejdříve rezervoval letenku z Kodaně do Prahy s Norwegian airlines a hledal jak se dostat tam. Mrkal jsem nejdřive na autobusuy Student Agency i Eurolines ale přímá linka autobusem mne nějak nezaujala ale co se mi hooodně líbilo byla akční nabídka na cd.cz na vlakovou jízdenku. Jízdenka za téměr stejnou cenu jako letenka? Vlakme? s přestupem v Berlině? No super tak jdu do toho. Plán se trochu tvořil jen se mi při studování jízdního řádu nelíbilo že v Berlině budu mít na přestup jen 10min. I když je přestup na vlak ICE tak za 10min neuvidím nic z nádraží natož z Berlina. Začal jsem tedy kalkulovat jak to pro mne zpříjemnit. Bohužel jsem nikde nenašel bližší informace o mezinárodních jízdenkách které jsem si chtěl koupit. Informace jsem na koncec získal až v Berlíně ale k tomu později. Na vlak jsem si připlatil 500Kč a koupil jízdenky dvě. První jen Praha Berlin a druhou následující den Praha Kodaň. Byl u nich společný ranní vlak takže po příjezdu do Berlína bych měl 24hodin na přestup a to už je slušné. Jízdenky jsem tedy koupil a v práci vytiskl. Bohužel příliš příprav jsem tomu nevěnoval snad jediné přípravy byli že jsem si stáhl offline mapy Německa a Dánska a zabalil batoh. Ten jsem si ovšem balil jinak než jsem zvyklý a to bez stanu který jsem stahal vždy sebou. Hlavně kvůli váze do letadla která byla omezena na 20Kg tak jsem šetřil věcmi. Jak se ukázalo pár jsem jich ani nepotřeboval . Ale poeďme tedy

Vstával jsem ráno jako na normální ranní směnu i když jsem veděl že vyjedu trochu později. Udělal jsem si ranní kávu, pořádnou snídani a zabalil poslední kusy věcí. Venku se pomalu začalo rozednívat a byla trošičku mlha takže idelaní počasí které miluji :-) v 6hodin jsem dorazil na hlavní vlakové nádraží v Praze a hledal na tabulích můj vlak EC178 který měl být přistaven až na 6tém nástupišti :-( no co nachodím toho ještě více tak jsem šel ještě koupit nějaké pití a ještě nějaké jídlo. Můj vlak tažen Děčínskou lokomotivou 371 odjel s trošičku menším zpoždění ale trochu mě to utvrzovalo že mít i 5min zpoždění tak bych přestup o několik set kilometrů dále nestihl. Cesta ubíhala celkem rychle v místech kde to znám. Do Ústí nad Labem jesm jezdíval pracovně i několikrát denně. Do Dresden jsem jel i na kole tak cestu znám. Kupodivu tam vlak dorazil na čas a já akčně realizoval plán který se mi v hlavě zrodil. V Dresden hbf. čekáme 14min a pod naší kolejí kam přijedeme (ano vím kam přijedeme výhoda DB) je Starbucks tak jsem nechal věci v coupé vzall si příruční tašku s foťákem iPadem a Nemeckou Starbucks kartou a šel. Objednal jsem si zde jako vždy můj oblíbený EarlGrey Tea Latte without water with 3p of Vanilla made from whole fat milk, trochu pokecal s baristama kteří zde jsou vždy příjemní a rádi si povídají a šel jsem k vlaku. Ještě jsem si šel vyfotit Německou lokomotivu která nás potáhne až do Berlina a usadil se na své místo. Nyní již začínala cesta úplně nová a dlouhá. Obačs jsem i spal počasí bylo nic moc a my jeli pomaleji než v česku :-( cca 100Km před Berlinem se již začalo dělat hezky a my se napojili po chvilce čekání na ICE kterej nás předjel na koridor a již jsme si to frčeli směr Berlin. Do Berlina jsem dorazil na minutu přesně v 11:14 a cvičně jsem šel k vlaku na který jsem měl přestupovat do Kodaně. Během 10 minutového přestupu na mě doléhala krása zdejšího nádraží když mne šipky vedly od úplně spodní koleje ke koleji úplně nahoře. Mají zde totiž “dvě” patra kolejí mezi kterými jsou ještě patra s obchody a nádražním servisem. Vše v železo betonovém provedení proplétaném sklem a denním světlem. Prostě nádhera a já dorazil na horní kolejové patro kde nebyl přistaven vlak na který jsem měl přestupovat. Takže bych to stihl. Po chvilce čekání již přijížděl vlak ICE ale něco bylo jinak. Na předu nebylo logo DB a vůbec on neměl ani sběrače. K mému překvapení jsem zjistil že z Berlina do Kodaně jezdí speciální motorová jednotka ICE o které jsem před lety četl na internetu že opravdu existuje. Ano existuje a nadšeně jsem se se usmíval s pocitem že Němci dokázali to co Italové se svým ATR410 nedokázali. Udělat luxusní motorovou jednotku (ATR410 je bohužel jen třívozový prototyp motorového Pendolina trochu podobnému tomu našemu). Po odjezdu vlaku jsem se vydal prozkoumávat nádraží a začal jsem svých 24hodin v Berlině. První věc ke které jsem se rozhodl byla využít zdejší uschovy a za 4Eur (6euro stojí velká) smrsknout můj velký batoh do malé skřínky. Povedlo se a já si vazal jen malý batoh s nejnutnějšími věcmi (jak se ukázalo bylo by dobré si tam dát i samonafukovací karimatku).O Berlinu jsem toho moc neveděl. Jediné co mě zde zajímalo bylo hlavně právě ono nádraží a pak ještě opuštěný zábavní park kam jsem se nakonec nevydal. Ale jeden cíl jsem měl v hlavě jasnej. Podívat se do co nejvíce kaváren Starbucks v Berlině a zjistit jak vypadají. K tomu jsem využil mapku se Starbucks na nádraží a vydal se na cestu. Samozřejmě že špatným směrem protože jsem nepoužil mapu ale po malé procházce jsem se zaměřil bez mapy na jasný cíl a to Berlinskou vysílací věž která je vidět snad od všech stran. Jak jsem si vzpomněl tu jsem znal z nějakých fotek a a těch věcí co jsem znal postupně přibývalo. Jediné co jsem měl ovšem v hlave a to doslova byla písnička Summer in Berlin od Aplhaville :-) asi budu cestovat podle písniček :-) . K věži jsem nakonec dorazil a tam jsem se již začal orientovat podle mapy. Trochu jsem se ještě prošel a vyrazil směr nejbližší Alexander Platz. cestou zněj sem si to naplánoval na Potsdamer Platz ani nevím proč, asi že na mapě to vypadalo hezky. Když jsem tam dorazil byl jsem mile překvapen. Zde je totiž Sony Center a v něm Starbucks co jsem si pamatoval z internetu. Je zde asi nejnovější a hlavně asi nejhezčí z celého Berlina. Ovšem já plánoval co dál času ještě hodně tak když jsem se tu procházel brnknul mne do hlavy další nápad. I když jsem chtěl jít k nedaleké Brandenburské bráně cíl se změnil a já šel k původním zbytkům Berlínské zdi. Od tud jsem se vydal zpět na náměstí 18tého března a Pařížské náměstí. Odtud jsem to vzal skrz Tiergarten až k vyhlídkové věži v centru parku. Odtud jsem to vzal okolo zoologické zahrady do zdejší oblasti kde měli být dokonce dva Starbucksy. Bohužel jsem tam dorazil až o pul deváté večer takže zavíraly. Udělal jsem pár fotek a šel. Potal jsem také originál Berlinský Apple store. Chvíli jsem se zde poflakoval a hledal něco k jídlu. Nakonec jsem si dal nějaké nudle které byly nic moc. jelikož už jsem byl trochu unaven tak se mi nechtělo jít pěšky na HBF tak jsem so odvážil a jel zdejší S-Bahn (odvážil bez lístku :-) ) Tam jsem dorazil před jedenáctou večer. Šel jsem tedy fotit ještě noční nádraží protože noční fotky jsou vždy hezčí :-). Před půlnocí jsem si dal ještě v mekáči minivečeři a šel hledat místo kde si lehnout. Jelikož jsem si nevzal karimatku bylo to složitější. Nejdříve jsem skoušel zdejší naprosto zapadlou miničekárnu ale tam se to fakt nedalo. Nakonec jsem našel super a dokonce vytopené místo nad parkovacím domem kde nevede žádná cesta jen schody do technického zázemí takže tam ani nikdo nechodí. nevadilo že jsem tedy neměl karimatku a natáhl se zde. pod hlavu si dal tašku a bylo to. Cca ve dvě šel tudy jen sekurtiták který se na mne jen podíval, jelikož jsem spal jen tak napůl tak jsem mu jen řekl že čekám na vlak který mi jede až ráno on se jen usmál, kývnul hlavou a odešel. Prostě milé asi jsem nevypadal jako běžný bezdomovec. Ve 4:30 mne ovšem vzbudil aby mi neujel vlak. Milé ale asi jsem mu neřekl že mi vlak jede až o půl dvanácté. Nicméně už jsem to nezalomil tak jsem šel se procházet po nádraží když mne na odjezdové tabuli zaujal vlak ICE1518 s odjezdem v 5:53 do Hamburgu. Přes Hamburg bych měl původně jet. Tak jsem našel otevřené informace DB a zjišťoval jestli s ním mohu jet se svou jízdenkou bez příplatku a tam přestoupit na vlak na který mám jízdenku. Prý že ano. Což mne potěšilo a díky tomu jsem dokonce zjistil že jsem si nemusel kupovat jízdenku do Berlina protože obě jízdenky platí dva dny a mimo přeshraniční vlak z výchozí země mohu použít jakýkoliv vlak v trase a v platnosti jízdenky. Plán byl tedy přetvořen a já si šel vyzvednout svůj batoh a udělat si ranní kávu před nádražím. Nebyla by to návštěva Německa kdybych se nesvezl plnou rychlostí v originálním elektrickém InterCityExpress že :-D . Tedy v rychlosti kolem 200Km/h i více jsem pozoroval probouzející-se Německo a vycházející nový den. Do Hamburgu jsem dorazil za necelé dvě hodiny prostě paráda. A vydal se prozkoumávat Hamburg. Nejdříve jsme začal prozkoumávat nádraží které se mi líbilo hlavně díky kovové konstrukci. Zde jsem zašel do McDonnalds na snídani kde jsem objevil skvělé McToast které mají jen v Německu. Ty jsem si dal i o kousek dál v centru protože jsou jen za 1eur a jsou výborné :-) . Pak už jsem začal obrážet Hamburg který se mi moc líbil hlavně zdejší metro které vypadá jako v americe (ne že bych tam někdy byl ) prostě super. Metrem jsem se svezl pár zastávek zpět na hlavní nádraží kde jsem chytil vlak do Altony kde jsem navštívil Starbucks kde jsem si i skvěle popovídal, je tam na nádraží strašně malinkej že nemaj ani kancelář a tu mají hned na lobby :-D . Došel jsem zpět na nádraží kde jsem si dal kebap který byl nic moc ale nechal jsem si i na cestu abych mohl jíst ve vlaku. Pak už nastoupit do mírně zpožděného motorového ICE směr Kodaň a nechat se unášet mimo pevninský kontinent. Když jsem dorazily do Puttgarden tak jsem si jen vzpomněl na videa z internetu jak se vlak naloďuje do lodě a v tom mžiku jsme tam byli i my. hned vedle kamionu na vlastní plovoucí koleji :-) . Vlak připojily na externí zdroj napájení a nás vyhnali z nej aby vlak po dobu plavby zamknuli. Hned jsem ho šel fotit a nebyl jsem jediný. Hned jsem udělal i pár fotek spolucestujícím a naopak i oni mě prostě super. Pak jsem šel prozkoumávat loď. Aby se rozumělo nikdy jsem nebyl na lodi co pluje po moři takže mé další 1st time. Prolezl jsem vše co se dalo od spoda nahoru a několikrát i ze shora dolu. udělal pár fotek a už jsem skoro byli v přístavu. Vítejte v Dánsku. Celkem rychle ubíhala cesta a já byl za chvilinku v Kodani. První co jsem si šel vyfotit byl Švédský vlak X2000 který se mi moc nelíbil. Takový chladný, strohý a konzervativní design prostě typické Švédsko. Pak jsem šel prozkoumávat nádraží které opravdu je jako Pražské Masarykovo jen větší,, nic moc. Ve zdejším Starbucks jsem si dal čaj který v Praze stojí 65Kč tak jsem za něj zaplatil skoro 170Kč od arogantní nepříjemné baristky. Vyrazil jsem tedy do centra prozkoumávat Kodaň. Nějak mě neuchvátila tak jsem se po ní až do noci toulal a kolem jedenácté večer jsem dojel na černo zdejší MHD na nádraží a začal hledat místo kde přespat. V tom jsem našel odstrčené nástupiště které je přístupné jen z mostu a žádné vlaky tam skoro nejezdí. Na jeho konci v zastřešené budce jsem rozbalil karimatku a spacák a kolem jedné šel spát¨.

Ráno jsem vstal až v 6 hodin což je super. Začínám milovat ranní probouzení vedle odjíždějících vlaků aniž bych musel vylézt z postele (spacáku ) :-D . Po chvilce probouzení jsem si začal dělat ranní kávu a vypíjet na nástupišti. prostě super. Hned jak jsem dopil se sbalil a vyfotil ještě odjíždějící ICE do Berlina a vydal se na cestu. Nejdříve sehnat něco ke snídani snad i k obědu což se mi podařilo a vydal jsem se pomalu na letiště. Jelikož mi to má letět až zítra ráno mám čas tak jsem šel na letiště pěšky abych se podíval ještě po Kodani. Nejvíce se mi líbili zdejší mola a nábřeží. Poprvé v životě jsem na vlastní oči také viděl sklápěcí most který přetne hlavní silnici s hustým provozem aby si pod ním mohl v klidu proplout plachetnička a pak dopravu obnovit jako by nic. Cestu Kodaní jsem šel jakým si podchodem asi pod nádražím tak jsem si řekl mrknu se na nástupiště co tu jezdí. A hle ono je to zdejší metro které je řízené automaticky bez strojvedoucího a na jeho místě jsou jen cestující prostě super. Shodou náhod jsem na zemi našel lístek časovej který měl ještě platnost a pokud jsem ho se svou znalostí Ďánštiny přečetl správně opravňoval mne k jízdě až na letiště. Tak jsem si řekl svezu  se a budu mít více času na prozkoumávání letiětště. Jízda automatickým metrem byla suprová a skončila až na letišti na Terminalu 2 který je jako stavěn přímo pro metro od kterého se rozvíjí celý terminál. Začal jsem tedy prozkoumávat celé letiště. Šel jsem se podívat také k moři ať ho trochu vidím a zde jsem se stavil do McDonnalds na jídlo, dal jsem si happy meal který je větší než u nás a za příjemnou cenu.  Pak pár fotek v přístavišti a jelikož se pomalu začalo zatahovat vrátil jsem se na letiště. Vydal jsem se na dlouhou cestu na Terminal 1 který není s terminály 2 a 3 propojen veřejným prostorem. Je určen jen pro vnitrostátní lety a lety do Norských zemí. Celkem malinký tak jsem se vydal zpět a zastihl mne déšť, schoval se pod stříšku a začal vařit mou poslední kávu zde. Vrátil se zpět na letiště a v 19:50 jsem provedl self-chceckin což je mnoho hodin před odletem mého letadla. Zde jsem začínal pozorovat rozdíly mezi mým domácím letištěm a zdejším hlavně ve způsobu práce a myslím si že je to zde mnohem lepší. Pak jsem si zašel ještě na záchod se trochu zkultivovat a za rohem si přendat věci z tašky do batohu a vybrat co sebou do letadla a transitního prostoru a co do zavazadla. Jelikož sebou nemohu mít například můj příbor který sebou vždy nosím a podobně bylo to zajímavé ale nakonec jsem to vytřídil a to příručního batohu vzal jen to nejdůležitější. Připravil se také na bezpečností prohlídku aby bylo vše hladké a šel odhodit batoh k odbavení. Ano stále více jak 6hodin před odletem to je možné :-D Pak se šel najíst do BurgerKingu a našel jsem zde fajn klidné místečko se zásuvkou a wifi tak jsem mohl se nabíjet a surfovat na intenetu. Ve 23:30 jsem šel již na bezpečnostní kontrolu do transitu která probíhala rychle a skoro bez problému jen moji příruční tašku mi rentgen na poprvé nevzal. Když jsem byl požádán o vyndání elektroniky tak se bezpečák celkem divil (Foťák velký, Foťák malý, ipod touch, ipod nano, mobil 1, mobil 2)  ale druhej scan prošlel v pořádku a já se objevil v Transitu. Vypadá to zde skoro tak jak se má přestavovat naše letiště, hned po kontrole se vstoupí do obchodu a pak až k branám. Neveřejný prostor je zde mnohonásobně větší než veřejný  ani jsem ho nestihl celý projít, je zde i dvakrát Starbucks. Po krátké prohlídce jsem šel na chvilinku spát. Ráno jsem se probudil kolem šesté hodiny abych se podíval ještě do otevřených obchodů. Když jsem se skoro v čas otevření brány dostavil do čekárny byla již plná. Otevřel jsem si tedy plechovku s kávou Starbucks a postavil se jako druhý ke stolečku kontroly. To se ukázalo jako dobrá volba. Za chvilinku otevřeli boarding a já byl jako druhý v prázdném letadle které se za chvilinku naplnilo. Vedle mne si sedli dva indové. Celkem jsem měl i strach. Ten vedle mne byl naprosto nervozní, klepal nohou ani se nepodíval z okénka, prostě terrorista jako vyšitý. My jsem se zašali pohybovat po pojezdové ploše směrem k runway na odlet, celkem to házelo že jsem se divil že to křídlo vedle kterého sedím neupadlo jak se kývalo. Jeli jsme cca 40Km za hodinu no a jelikož to byl můj první let tak jsem jesm ani netušil co bude dál. Když se odlétá z Prahy tak se ještě většinou před vzletem čeká na volnou dráhu. Zde ne, z normální jízdy bez jakéhokoliv upozornění jsem začali příliš akcelerovat a stoupat výše. Prostě super zážitek. Ještě chvíli jsem viděl pevninu, kousek moře a pak jsem vystoupali až nad mraky které začali být hezké až nad Českem. Začali jsme klesat a já viděl opět pevninu. A hle tu pevninu začínám poznávat , Tamhle je Vltava a tamhle jezdím na kole :-)  a chátrající neotevřené obchodní centrum u letiště už jsem doma :-) . lehce jsem přistáli a pojezd po Pražském letišti byl mnohem příjemnější. Přistáli jsem k terminalu  kde jsem v neveřejné části nikdy nebyl tak místo abych si šel vyzvednout batoh šel jsem prozkoumávat mé letiště. Ještě jsem si vyfotil letadlo které mne přivezlo na odletu zpět a šel jsem si pro batoh. Kdybych si vzal cizí nikomu to vadit nebude, nikdo nekontroloval zda-li je to můj či ne což mne tak trochu děsí protože ten můj byl opřen vedle pásu jako nevyzvednutý ale nikdo se o to nestaral. Hned jsem skočil do práce na kafe kde jsem byl skoro donucen vzít směnu večer, takže rychle domů najíst se a hned na noční místo volna :-).

Výběr fotek najdete níže a více jak 800 fotek zde 

DSC02130DSC02144DSC02145DSC02148DSC02149DSC02150DSC02154DSC02162DSC02183DSC02193DSC02234DSC02337DSC02387DSC02435DSC02490DSC02498DSC02505DSC02508DSC02535DSC02589DSC02614DSC02615DSC02636DSC02646DSC02685DSC02770DSC02792DSC02800DSC02806DSC02827DSC02911DSC02926DSC02989DSC02994DSC02995DSC03003DSC03040DSC03046DSC03052DSC03112DSC03126DSC03143DSC03145DSC03147DSC03171DSC03206DSC03229DSC03236DSC03304DSC03321DSC03325DSC03328DSC03350DSC03369DSC03382DSC03384DSC03400DSC03429DSC03446DSC03454DSC03459