Ohlédnutí za rokem 2014

Tak jako léta předešlá i nyní se pokusím veš zkratce shrnout události končícího roku. Přes všechny snahy jsem začátek roku oslavil sám a první den jsem šel do práce. Takže nyní mohu potvrdit Jak na Nový rok tak po celý rok je pravdivé, celý rok jsem pracoval a byl sám :-D . Oficiálně jsem se stal papírově bezdomovcem s adresou trvalého pobytu na městském úřadě. Na ubytovně kde jsem bydlel jsem se musel opět stěhovat a nebylo to naposledy v tomto roce. V druhém měsíci již po sněhu ani památky tak jsem párkrát (jednou) vytáhl kolečkové brusle a šel bruslit. Začal jsem taky zase normálně jezdit na kole V březnu jsem měl první svou směnu na kavárně na Pražském hradě a hned jsem si ji zde oblíbil. Bráchovi jsem koupil Samsung SII a po chvíli se ukázalo jaký je to shit tak jsem ho musel vrátit. Sobě jsem si koupil druhé kolo, nyní silniční. Asi do měsíce jsem ho zas prodal dál protože jsem zjistil že to není můj šálek kávy, nejen že bylo trochu větší než potřebuji ale i styl jízdy mi totálně nevyhovoval kdy musím více sledovat vozovku a terén kudy jedu než okolí. Šlo tedy pryč.  A taky jsem jel na letošní trošku větší výlet na kole do míst kde to neznám, konktrétně do Čelákovic a pěkně jsem si to užil i když to byl jen jeden den. V Dubnu jsem se vydal asi na první Pražský UrbEx to bývalých závodů ČKD o čemž jsem psal i zde na blogu.  Jel jsem se také podívat do Ostravy respektive jen projet RegioJetem a Leoxpressem nic více :-D . Koupil jsem si Kindle abych za měsíc zjistil že je kradený a blokovaný, tak jsem tam nahrál něco svého a daroval mámě. Sobě jsem si pak koupil úplně nový který jsem stejně ještě vyměnil protože jsem si kopil jinou verzi než jsem chtěl. Díky spolupráci SBUXUK a ČD jsem se projel s Pendolinem abych vyzkoušel nově nabízené produkty v Pendolinu. Vlakem jsem se také tento rok podíval poprvé do zahraničí a né naposled. Teď to bylo do Drážďan a zpět. Na kole jsem se dal zase na druhou stranu než naposled a to do Vraného nad Vltavou. Je to maličkost ale konečně se mi poštěstilo najít vhodnou velikost cyklistických bot za super cenu tak jsem si je koupil, další krok ovšem byl zajistit si SPD šlapky, to bylo nadlouho ale povedlo se také. Pořídil jsem si také nový telefon Huawei P6 místo iPhone který jsem musel  minulý rok prodat. A na konci měsíce jsem si dal směnu na Chodově. V dalším měsíce jsem do dostal podzemí letenského metronomu po památníku. Jarmark OnaDnes.cz byl zase v rámci Starbucks můj :-) byla to zase akce převeliká kde jsem pro Nadaci Terezy Maxové prodávali kávu. Takovédle akce mě vždy baví. Léto bylo již v plném proudu a já se oddával činnosti mě nejoblíbenější a to jízdě na kole třeba i do Kralup nad Vltavou zase jinudy něž jsem jel prvně prostě nádhera, potkal jsem se také s pár cyklisty se kterými jsem si popovídal prostě super výlety. Konec měsíce byl zase v rámci akce Starbucks můj, tentokrát na rnw 04/24 LKPR kde v rámci spolupráce s Letištěm Praha jsem zajišťovali kofeinový přísun pro pořadatele a návštěvníky dnů otevřených dveří pro obce přilehlé. V Červnu mě čekala opět směna na mé oblíbené cizí kavárně na Pražském Hradě a pak zase výletování na kole, jako první padl Cukrák. V rámci Pražské muzejní noci jsem se podíval do Muzea kávy a do Národního Technického muzea, super podívaná jako vždy :-) . Před nočními směnami jsem se oddával půlnoční jízdě na kole v okolí Prahy, je to naprosto něco jiného než ve dne, ten kdo nezkusí nepozná. Také se mi podařilo koupit naprosto nový stan Husky pro 3 osoby za neuvěřitelných 150Kč. Také jsem si konečně koupil svůj vysněný iPad mini 4G ale co je ještě hlavnější, první dovolená. Sice pár dní ale stálo to za to. Vlakem jsem s kolem dorazil do Ústí nad Labem a odtud pokračoval do Německa do Dresden a trochu i zpět. Zde jsem vyzkoušel svůj nový stan ale příště jsem si ho už nebral protože je zbytečně velký když jezdím sám :-( i když nazpátek jsem jel díky nepřízni počasí vlakem vůbec mi to nevadilo a tento výlet jsem si pěkně užil. V Červenci mě čekal ještě další cyklo výlet a ještě delší, i když jen na dva dny tak jsem se vydal na kole z České Třebové zpět do Prahy, cesta byla úžasná a luxusní. I když jsem do Prahy dojel časově dle očekávání tak skoro na pokraji sil ale přežil jsem a nabylo mne to na pár dalších dní. Ke konci měsíce jsem si pořídil svůj vysněný fotoaparát Sony NEX-5 a to že jsem ho dlouho smlouval o cenu mě ještě více potěšilo že jsem ho nakonec měl za cenu ještě nižší než jsem čekal :-) . Ovšem času nebylo nazbyt a já se poslední den měsíce vydal na další několikadenní výlet, tentokrát jsem měl celkem dvě noci na to dostat se na kole do Plzně a vyrazil jsem rovnou z práce abych první noc strávil kousek za Prahou. Výlet to byl super i když relativně do kopce, tak jsem si ho užíval co to šlo. První srpnové dny pokračovali cestou na kole do Plzně, už jsem byl tam a pěkně si to uži, nazpět jsem jel pendolinem a zjistil že se mi mé kolo nevejde do uchycovacího systému Pendolina. V půli měsíce jsem se vydal na první letošní výlet bez kola abych si užil byl samozřejmě vlakem. Do míst které miluji a to do pískovcových skal konkrétně do Broumovských stěn. I když jsem nedošel tak kam jsem chtěl náramně jsem si to užil i když mi byla zima a svůj výlet jsem ukončil dříve než jsem plánoval. Ale jen co skončil tento výlet v plánech a přípravách byl výlet další, velkolepější a v mnoha ohledech 1st time in my life. Vlakem na čaj do Starbucks v Dresden. Odtud pak na skoro 24 hodin do Berlina. Vlakem ICE do Haburku který jsem si hned oblíbil. Odsud potom motorovým vlakem ICE na loď která mne převezla po moři do Dánska a dál do Kodaně. Zde jsem spal dvě noci, první noc na hlavním nádraží a druhou na letišti. Na zpátek do Prahy jsem poprvé v životě letěl letadlem. Září bylo zase symbolem Starbucksu na letištní ploše. Nechal jsem si opravit zadní kolo, a že oprava to nebyla levná :-( Den na to mi někdo z kola ukradl sedlo i se sedlovkou, naštěstí zloděje se podařilo rychle dopadnout a měl jsem ji zpět. A opět zase práce tentokrát kávový catering na dalším jarmarku OnaDnes. Zbytek měsíce jsem jen jezdil na kratší výlety na kole a připravoval se na další dění V desátém měsíci jsem jse na začátku jako půlka Prahy šel podívat na den otevřených tunelů tedy Blanky a nově budovaných stanic metra linky A, hned na to jsem jel do práce takže celkem náročné ale stálo to za to. Ale hned 7méhe mě čekal další exklusivní výlet. Tentokrát autobusem DB IC Bus do německa do München kde jsem byl již hodně dávno. Jel jsem večer rovnou z práce abych tam byl brzo ráno a mohl si ho užít. Bylo to samozřejmě suprové a já si to perfektně užil a těšil co bude dál. Konečně jsem si koupil opět iPhone 5 který jsem kdysi musel prodat. Opět s více než půlkou Prahy jsem se šel podívat na letošní SignalFestival a všechny videomapingové instalace. Plně jsem začal využívat servisního programu Apple abych získal nové sluchátka a kabely k iPodu a iPhone V Listopadu jsem si nádherně užíval mlhavých dnů které miluji ovšem ne na kole :-) V Kavárnách jsme se již připravovali na vánoční nabídku a já akutně hledal nové bydlení které jsem nakonce našel. Ale celkem to byl na mé poměry až moc klidný měsíc, asi jsem si připravoval na Prosinec Který zaskočil celé střední Čechy svým ledovým královstvím a ochromil veškerou pozemní elektrickou dopravu. Na letišti jsem se fotili, absolvoval jsem firemní vánoční party a koupil zimní cyklistické oblečení tak snad budu jezdit. Ale nakonec jsem byl jen jednou. Protože čas se krátil a já byl vyslán na mou delší pracovní cestu na otevření nové kavárny v Brně. A to bylo pro mne excelentní. Super zážitky, super lidi a super přátelé se kterými jsem si užíval skoro každý den. Nakonec jsem tam byl až do štědrého dne a vůbec mi to nevadilo, spíše naopak, naplňovalo mne to energií která mi tak chyběla a já byl spokojen. S menší otočkou za rodinou 25.12 jsem tam byl až do 28 a pomáhal s chodem kavárny. Byly to pro mne snad nejlepší pracovní vánoce které jsem mohl jen zažít a moc si vážím toho že mi to firma umožnila. 2014-03-01 09.32.11-12014-03-19 18.10.012014-05-09 10.31.312014-05-24 09.46.312014-10-21 15.55.32DSC00598DSC00687DSC00800DSC01537DSC01768DSC01801DSC02169DSC02927DSC03040DSC03246DSC03369DSC03505DSC03511DSC03517DSC03842DSC03852DSC04077DSC04241DSC04665DSC04773DSC04899DSC05283DSC05572DSC05925P1070007P1070166P1070250P1070312P1080400P1080881P1090202P1090572P1100061P1100131P1100400P1100407P1100422P1100527P1110154P1110237P1110264P1110278P1120063P1120137P1120189P1120259P1120561P1120591

Co když zjistíte že to co jste se učili tak trochu není pravda?

Asi takový pocit mám poslední dobou že jsem byl podvede a zjišťuji to na stará kolena až teď a celkem toho lituji že jsem se učil, věřil tomu a poslouchal. Né vše byla lež dokonce to mělo i smysl ale k čemu mi to bylo? K tomu abych teď byl sám, nespolečenský, introvertní a asociální?

Asi bych začal největším omylem v mém vzdělávacím systému a to byla tělesná výchova. Naprosto špatně, již od základní školy jsem si k ní vyvinul krásný odpor a na střední škole se učitelům zdálo že se ulévám z matematiky, ale ne byla to tělesná výchova která shodou náhod vycházela na stejný den. Proč mi to učitelé zhnusili? Však jsem se hýbal celkem rád ale proč mi k tomu udělali odpor. Sportovat začínám cca 10 let po škole, baví mě to, vidím v tom smysl, naplnění a vím že to dělám i pro své zdraví. Až teď si sám musím zjišťovat jak správně sportovat, jaký to má vliv na organismus, na co si dát pozor a jak se podporovat. Prostě to co jsem ani v jedné škole neslyšel. Však tělesná výchova nemá být jen o tom pobíhat v tělocvičně ale pochopit také souvislosti zdraví a důsledků sportu ne? Proč mě k tomu nemotivovali i předtím a jen chtěli abych dělal to stejné jako všichni ostatní?  Tak složité někoho individuálně motivovat není důkazem toho může být další věc.

Kdesi na základní škole jsem měl výborného učitele na biologii. Právě on mne nadchnul pro přírodu a vědu kolem ní. Viděl jsem v něm vzor , sepsal i pár učebnic a mnoho knih. On byl důkazem že i jednoho žáka dokáže nadchnout a vězte že ve třídě nebyl nikdo kdo by jeho látku ignoroval. Právě on mne přesvědčil k tomu že nemám kouřit a nepotřebuji to ani zkoušet. Jednoduchou větou která v té době dávala větší smysl snad než již nyní. Nebudeš výjimečný tím že budeš kouřit ale tím že kouřit nebudeš , to mi tehdy řekl a drží se to ve mne do teď i když třeba vodní dýmku neodmítnu ale jen díky tomu že vím jak funguje a až tak škodlivá není, že horší pro mě je se postavit na zastávku vedle kuřáka. I když výjimečný tím nejsem celkem mě to těší. Co mne ale štve byla výchova o vztazích a sexu. Něco se se snažili revolučně vyučovat ale asi špatně. Pochopil jsem dost věcí po pohlavních chorobách, jak se chránit ale nenaučil jsem se nic jiného než říkám ne místo ano. Byl jsem přesvědčován že na sex mám dost času a mám si to nechat až pro někoho koho budu mít skutečně rád. Tak jsem jen od školy masturboval, co masturboval honím si do teď i několikrát denně a když už se s někým potkám a užiju si strašně se musím opít protože mám v povědomí to že to není někdo s kým bych chtěl strávit svůj život a proto až takové příležitosti nevyhledávám spíše se jím vyhýbám. Vím je to dobré pro mé fyzické zdraví ale co duševní zdraví, vždyť to není v rovnováze.